Dražice (hrad)
V současné době má Dražice (hrad) velký význam v různých oblastech společnosti. Jeho dopad se projevil v ekonomice, politice, kultuře a každodenním životě lidí. Tento fenomén vzbudil velký zájem a vyvolal kontroverzi v různých sektorech, které se snaží pochopit důsledky a důsledky, které má Dražice (hrad) v dnešní společnosti. To je důvod, proč je zásadní prozkoumat tento problém do hloubky, analyzovat jeho příčiny, účinky a možná řešení k řešení problémů, které představuje. V tomto článku se bude komplexně zabývat dopadem Dražice (hrad) na různé aspekty moderního života s cílem poskytnout čtenáři kompletní a detailní představu o této problematice, která je dnes tak aktuální.
| Dražice | |
|---|---|
 Torzo věže | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Architekt | mistr Vilém |
| Výstavba | před rokem 1264 |
| Zánik | konec 16. století |
| Stavebník | Řehoř z Litovic |
| Další majitelé | Vartenberkové, Škopkové z Dubé |
| Poloha | |
| Adresa | Dražice, Benátky nad Jizerou,  Česko |
| Souřadnice | 50°18′22,61″ s. š., 14°50′40,39″ v. d. |
  Dražice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 17040/2-1552 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dražice jsou zřícenina hradu ve stejnojmenné vesnici ve Středočeském kraji na terase nad pravým břehem řeky Jizery v nadmořské výšce 220 metrů. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka ČR.[1]
Historie
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1264 a jeho stavitelem byl zřejmě purkrabí Pražského hradu Řehoř (Řehník) z Litovic.[2] Jeho syn, pražský biskup Jan IV. z Dražic, nechal hrad v letech 1333 až 1334 výrazně přestavět. Přestavbu řídila stavební huť mistra Viléma.[3] Dalším majitelem se stal Janův bratr Řehoř a později také synovec Jan z Dražic, který založil nedaleké město Nové Benátky, dnes Benátky nad Jizerou. Roku 1400 se Dražice uvádějí v držení rodu Vartenberků a o dva roky později je získal Aleš Škopek z Dubé. Během husitských válek byl hrad v roce 1424 vypálen katolickým vojskem, ale byl obnoven. Znovu dobyt a vypálen byl zřejmě roku 1448 vojskem krále Jiřího z Poděbrad. V té době ho vlastnil rod pánů z Kunvaldu, kteří jej prodali Hynku Bořitovi z Martinic a ten v roce 1512 Bedřichovi z Donína. Donínové si však v roce 1526 postavili pohodlnější zámek v Benátkách. Hrad byl potom zřejmě opuštěn, ale jako pustý se uvádí až roku 1599.[2]
Stavební podoba
Hrad stál na malé a nevýrazné ostrožně na říční terase nad Jizerou. Podobu předhradí neznáme, protože v jeho místech vznikl mladší hospodářský dvůr. Jádro obepínal široký příkop a s výjimkou čelní strany také val. Chránila ho hradba, za kterou stál bergfrit doložený archeologickým průzkumem. Za věží byl dvoutraktový palác. Další budova stála u hradby v čele hádra. Během přestavby Jana IV. z Dražic byla zvýšena hradba a zesílena parkánem. Ze starého paláce zůstalo pouze přízemí, nad kterým vznikla tři obytná patra doplněná záchodovou věží a věží s kaplí. Obytné prostory paláce byly plochostropé a vytápěné krby. Ve zbytcích zdiva se dochovaly otisky roubené komory a kvalitní kamenické články. V severovýchodním rohu jádra vznikl menší palác.[3]
Přístup
Zřícenina stojí na okraji vesnice v zatáčce silnice a je volně přístupná. Na hrad vede odbočka z červeně značené turistické trasy, která vede podél Jizery. Pod hradem také začíná modře značená trasa do Milovic.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 127646 : Hrad Dražice, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ a b ANDĚL, Rudolf, a kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Dražice – hrad, s. 103–104.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Dražice, s. 19–21.
Literatura
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Dražice, s. 122–124.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Boleslavsko. Svazek X. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 406 s. Kapitola Dražice a Benátky, s. 236–246.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dražice na Wikimedia Commons - Dražice na Hrady.cz
- Česká televize. Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých . Česká televize . Vložené video. Dostupné online.
- KROBOVÁ, Adriana. Dražice: Sídlo posledního biskupa pražského . Český rozhlas, 2012-10-14 . (Po stopách dávných hradů a tvrzí středních Čech). Vložené audio s citacemi Augusta Sedláčka a komentáři Tomáše Durdíka. Dostupné online.