V dnešním světě je Drégelypalánk tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Postupem času získal Drégelypalánk význam v různých oblastech, od politiky a ekonomiky po kulturu a společnost. Bez ohledu na to, zda se jedná o technologický pokrok, historickou událost, veřejnou osobnost nebo jakýkoli jiný aspekt, Drégelypalánk dokázal významně ovlivnit způsob, jakým myslíme a jednáme. V tomto článku dále prozkoumáme dopad a důležitost Drégelypalánk a také jeho důsledky v dnešním světě.
Drégelypalánk | |
---|---|
![]() Hrad Drégel | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°3′ s. š., 19°3′ v. d. |
Nadmořská výška | 151 m n. m. |
Časové pásmo | středoevropský čas UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Župa | Nógrád |
Okres | Balassagyarmat |
![]() ![]() Drégelypalánk | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 22,2 km² |
Počet obyvatel | 1 342 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 60,5 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 35 |
PSČ | 2646 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Drégelypalánk (slovensky Dregel-Palanka nebo Dregel-Polianka či Drégelská Palánka) je obec v Maďarsku v Novohradské župě v Balážskoďarmotském okrese.[2] Obec se nachází na levém břehu řeky Ipeľ, který je zde hraniční řekou. Na druhé straně Ipľu je slovenská obec Ipeľské Predmostie.
Nad vesnicí se tyčí hrad Drégely, významný památník tureckých válek. V roce 1552 byl dobyt tureckou armádou o počtu asi 10 000 mužů, přičemž se jim ho podařilo dobýt až po třech dnech masivního obléhání. Obránců v čele s Jurajem Szondym bylo 50-100 a hrad odmítli vydat, bojovali až do konce. Hrdinský odpor malého počtu obránců proti obrovské přesile vzbudil obdiv nejen po celém Uhersku, ale i mezi Turky.
Starší názvy obce jsou: Drégel(y)-Palánk, Dregelpalank .
Obec vznikla spojením sídel:
Slovenské názvy těchto sídel jsou:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Drégelypalánk na slovenské Wikipedii.