Doverská smlouva
V dnešním světě se Doverská smlouva stal tématem obecného zájmu mnoha lidí. Ať už kvůli svému historickému, politickému, vědeckému nebo kulturnímu významu, Doverská smlouva upoutal pozornost širokého publika. Abychom lépe porozuměli jeho důležitosti a důsledkům, je nezbytné ponořit se do podrobné analýzy Doverská smlouva. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty, které činí Doverská smlouva tématem zájmu, a také jeho dopad na různé oblasti společnosti. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se pokusíme osvětlit nejrelevantnější a nejkontroverznější aspekty Doverská smlouva, což umožní čtenáři prohloubit své porozumění a reflexi tohoto tématu.
Doverská smlouva byla dohoda, uzavřená 1. června roku 1670 mezi anglickým králem Karlem II. a francouzským králem Ludvíkem XIV. o alianci mezi oběma jejich zeměmi proti Nizozemí a o konverzi Karla II. ke katolictví - Francie měla pomoci Anglii navrátit se ke katolictví, Anglie pak měla podpořit Francii při jejím tažení k podmanění Nizozemska.
Neví se přesně, z které strany vzešel první impuls k uzavření této smlouvy, je však zřejmé, že obě země jednaly o této možnosti utužení vzájemných vztahů od roku 1663. Jediní účastníci zahajovacích rozhovorů byli oba králové, Karel II. a Ludvík XIV., a Karlova sestra Henrietta Anna, vévodkyně d'Orléans, švagrová Ludvíka XIV., manželka jeho bratra Filipa.
Jednání nepokročila do roku 1669, kdy Karel II. měl jednat se svými rádci. Na tomto jednání oznámil, že by chtěl s celým královstvím oficiálně konvertovat ke katolické víře. Diskutuje se o tom, zda se tato schůzka opravdu uskutečnila. Třebaže největší podíl práce na vzniku budoucí smlouvy odvedla Henrietta Anna, definitivní podobu ji dali Henry Bennet a Thomas Clifford.
Francie slíbila platbu 2.000.000 livrů ročně a vojenské jednotky o síle 6.000 mužů na podporu Karla II. proti vnitřnímu odporu. Ačkoli anglický král oficiálně nekonvertoval, oslabila smlouva výrazně politickou pozici protestantismu v Anglii, on však se přece proti silnějšímu odporu především u šlechty nemohl důrazněji postavit. Druhá strana, Anglie, měla opustit Trojalianci se Švédskem a Nizozemím a podporovat Francii ve válce proti Nizozemí. Pokud by tato válka dopadla ve prospěch Francie, Anglie by získala řadu přístavů na dobytých územích. Smlouva byla základním předpokladem pro zahájení války proti Nizozemí, kterou společně započaly Anglie s Francií v roce 1672.
Literatura
- Kurt Kluxen: Geschichte Englands. Von den Anfängen bis zur Gegenwart. 4. Auflage. Kröner, Stuttgart 1991, ISBN 3-520-37404-8, ISBN 3-520-37404-8, (Kröners Taschenausgabe 374).
- John A. Lynn: The Wars of Louis XIV. 1667–1714. Longman, London u. a. 1999, ISBN 0-582-05629-2, (Modern wars in perspective).
- Paul Sonnino: Louis XIV and the origins of the Dutch War. Cambridge University Press, Cambridge u. a. 1988, ISBN 0-521-34590-1, (Cambridge studies in early modern history).