V tomto článku se zaměříme na téma Domingo de Soto, které vyvolalo velký zájem a debatu v různých kruzích a oblastech. Po desetiletí byl Domingo de Soto předmětem studia, analýzy a reflexe a jeho význam dnes stále roste. V průběhu času Domingo de Soto ovlivňoval lidi, společnosti a komunity různými způsoby a generoval nekonečné názory, pozice a přístupy. Při této příležitosti se ponoříme do nejrelevantnějších, nejkontroverznějších a nejvýznamnějších aspektů Domingo de Soto, abychom se ponořili do jeho důležitosti a pochopili jeho vliv v různých kontextech.
Domingo de Soto | |
---|---|
Narození | 1494 Segovia |
Úmrtí | 25. listopadu 1560 (ve věku 65–66 let) Salamanca |
Alma mater | Univerzita v Alcale Pařížská univerzita Univerzita v Salamance |
Povolání | katolický kněz, vysokoškolský učitel, právník, spisovatel a fyzik |
Zaměstnavatel | Univerzita v Salamance |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Funkce | Confessor of the King of Spain |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Domingo de Soto (1494 Segovia – 1560 Salamanca), španělský řeholník, dominikán, teolog, tomista, zpovědník císaře Karla V.
Studoval na Univerzitě v Alcalá de Henares a v Paříži. V roce 1520 se vrátil na Univerzitu do Alcalá na katedru metafyziky. V roce 1525 vstoupil do Řádu bratří kazatelů. Od roku 1532 začal učit na Univerzitě v Salamance, kde se připojil k Salamancké škole. Byl nástupcem Melchora Cana.
V roce 1545 byl vyslán na Tridentský koncil jako císařský teolog. V roce 1548 intervenoval v otázce Interim Augustanum na Augsburském říšskem sněmu.
Mezi jeho četné teologické a filozofické spisy patří zejména: De iustitia et iure (1557) a Ad Sanctum Concilium Tridentinum de natura et gratia libri tres.