Níže uvedený článek se bude věnovat tématu Dolní mlýn (Český Dub), které v současnosti vzbuzuje velký zájem a zvědavost. Dolní mlýn (Český Dub) je předmětem debat a úvah v různých oblastech, od akademické po sociální. V průběhu historie hrál Dolní mlýn (Český Dub) významnou roli ve vývoji společnosti a ovlivňoval nejen jednotlivá rozhodnutí, ale také kulturu a hodnoty jedné éry. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme prohloubit znalosti a porozumění Dolní mlýn (Český Dub), prozkoumat jeho různé dimenze a jeho dopad na každodenní život.
Dolní mlýn | |
---|---|
![]() vodní mlýn | |
Základní informace | |
Výstavba | před 1590 |
Poloha | |
Adresa | Husova č.p. 16, Český Dub, okres Liberec, ![]() |
Souřadnice | 50°39′32,5″ s. š., 14°59′40,7″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 11033/5-4195 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dolní mlýn v Českém Dubu v okrese Liberec je vodní mlýn, který stojí na potoce Rašovka pod starým zámkem.[1] K roku 1843 patřil do katastru Malý Dub. S areálem zámku je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]
Mlýn je poprvé zmíněn v Urbáři českodubského panství z roku 1590, kde je uvedeno, že obyvatelé měli za povinnost „strouhu v zahradě pod zámkem, kteráž na mlýn běží, jednou v rok vycíditi“.[1]
Až do roku 1927 se zde střídaly mlynářské rody, poté se jeho držitelem stala firma F. Schmitt Wollwarenfabrik v Českém Dubu. Od prosince 1931 byl nájemcem mlýna obchodník Bohumil Jáč, který mlýn po krachu firmy Schmitt koupil. V letech 1931–1933 se sám vyučil mlynářskému řemeslu a v období 1936–1937 zde nechal instalovat spirální Francisovu turbínu od výrobce Jos. Prokop a synové, Pardubice.[1]
V roce 1943 Němci mlýn zavřeli a do konce války nefungoval; do provozu byl znovu uveden v roce 1945.[1]
Voda na vodní kolo a později do kašny turbíny vedla dvěma náhony.[2] Jeden z náhonů byl společný s Horním mlýnem č.p. 13; vodu přiváděl podél budovy pivovaru, pak pod úrovní podlahy špitálu a dál pokračoval za mlýn.[2] Druhý náhon začínal na Ještědce nad jezem v zámeckém parku, obtekl zámeckou ostrožnu, podtekl kamenný most s cestou stoupající k dolní městské bráně a pokračoval ke mlýnu.[2] Za tímto mostem se oba náhony spojovaly a voda pokračovala na vantroky.[1] Od mlýna pak odtékala odpadním kanálem pod Husovou ulicí a směřovala přes zahradu domu č.p. 18/III do Ještědky.[1]
Dochoval se pískovcový mlecí kámen a válcová stolice s jedním párem rýhovaných válců v litinové skříni.[1]