Dolní Zemplín
V dnešní době je Dolní Zemplín tématem, které ve společnosti nadále vyvolává zájem. Ať už kvůli své relevanci dnes nebo svému dopadu na historii, Dolní Zemplín se stal referenčním bodem pro pochopení různých aspektů každodenního života. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé dimenze Dolní Zemplín, od jeho původu až po jeho vliv na současnou společnost. Prostřednictvím hluboké a podrobné analýzy zjistíme, jak Dolní Zemplín utvářel způsob, jakým interagujeme se světem kolem nás, a jaká je jeho role při utváření naší budoucnosti.
Dolní Zemplín (Dolnozemplínský region cestovního ruchu) je slovenský region a region cestovního ruchu. Nachází se na nejzazším jihovýchodě Slovenska, tvoří východní část Košického kraje. Jeho název je odvozen z historického území Zemplín, jehož tvoří v rámci Slovenska níže položenou část. Z historického hlediska se jedná spíše o střední Zemplín (a západní Užsko).
Jako region cestovního ruchu zahrnuje:
- Okres Michalovce kromě města Strážske
- Okres Sobrance
- Okres Trebišov
Charakteristika
Pro Dolní Zemplín je typická plochá, převážně bezlesá krajina Východoslovenské roviny (severní okraj Velké dunajské nížiny), rámovaná na západě Slanskými a na severovýchodě Vihorlatskými vrchy. Na jihozápadě vystupují ještě Zemplínské vrchy a několik dalších ojedinělých kopců. Určujícím krajinným fenoménem je soutok řek Ondava, Latorica, Laborec a Uh (výsledkem je řeka Bodrog). Zbytky lužních lesů a přirozeně meandrujících toků jsou chráněny v CHKO Latorica.
Nejznámější turistickou destinací Dolního Zemplína je vodní nádrž Zemplínská šírava. Nedaleko v pohoří Vihorlat se nachází jezero Morské oko.
Významné je zde vinařství. Většina oblasti spadá do Východoslovenské vinařské oblasti, na jihozápadě sem zasahuje i proslulá vinařská oblast tokajská.
V jižní části Dolního Zemplína žije významná maďarská menšina (v Kráľovském Chlmci, Veľkých Kapušanech a okolí se jedná o většinu).
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dolný Zeplín na slovenské Wikipedii.
