Dolina siedmich prameňov

V současnosti je Dolina siedmich prameňov tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku až po současné důsledky byl Dolina siedmich prameňov předmětem debat, studií a výzkumů, které se pokoušely rozluštit jeho dopad na moderní společnost. Ať už z historického, vědeckého, sociálního nebo kulturního hlediska, Dolina siedmich prameňov vzbudil zájem odborníků v různých oblastech, kteří věnovali čas a úsilí pochopení jeho vlivu na naše životy. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Dolina siedmich prameňov a prozkoumáme jeho mnohé aspekty, analyzujeme jeho relevanci a projekci v současném kontextu.

Dolina siedmich prameňov
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Map
Souřadnice49°13′15″ s. š., 20°16′46″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolina siedmich prameňov je nejvýchodnější údolí na jižní straně Tater v katastrálním území Tatranská Lomnica města Vysoké Tatry v okrese Poprad na Slovensku.

Poloha

Dolina siedmich prameňov se nachází mezi jižními svahy Belianských Tater a masívem Stežky.[1] Údolí uzavírá Bujačí vrch (1946 m n. m.) a Skalné vráta (1619 m n. m.), které vytváří přírodní amfiteátr s vápencovými stěnami.[2] V této části se nachází chata Plesnivec (1290 m n. m.), jediná obyvatelná chata v Belianských Tatrách.[3] Zde se také nachází pramenná lokalita „Sedem prameňov”,[4] podle které dostalo údolí svůj název.[5]

Údolí má tvar V, protože nebylo tvarováno ledovcem, ale vodním tokem. Hlavním vodním tokem je Čierna voda, která se po opuštění údolí vlévá u Srážek do řeky Poprad.[5]

Údolím prochází žlutě a zeleně značená turistická trasa z Tatranské Kotliny nebo Kežmarských žlabů na chatu Plesnivec.[6]

Flóra

Údolí je součástí národní přírodní rezervace Bielanské Tatry. V údolí se nachází mnoho endemických rostlin. Na vápencové a dolomitické podloží je například vázán trýzel Wahlenbergův ( Erysimum wahlenbergii), dvouletá asi metr vysoká rostlina žlutě kvetoucí od června do srpna.[7] V padesátých a šedesátých letech 20. století bylo údolí vědecky prozkoumáno. Na ploše 1,25 km² bylo určeno 556 druhů cévnatých rostlin a 58 různých rostlinných společenstev.[8]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dolina siedmich prameňov na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Dolina Siedmich prameňov. dolina-siedmich-pramenov.slovenske.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ Dolina Siedmich prameňov (Belianske Tatry) | Severovýchod.sk. Severovychod.sk . . Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ CHATA PLESNIVEC. Chata Plesnivec . . Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ Sedem pramenov. TURISTICKAMAPA.SK . . Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ a b Dolina sedmi pramenů (Dolina siedmich prameňov) - Slovensko (www.infoglobe.cz). www.infoglobe.cz . . Dostupné online. 
  6. ↑ Dolina Siedmich prameňov v Belianských Tatrách | Treking.cz. www.treking.cz . . Dostupné online. 
  7. ↑ ERYSIMUM WAHLENBERGII (Asch. et Engl.) Simonk. – trýzel Wahlenbergův / horčičník Wahlenbergov . Botany.cz . Dostupné online. 
  8. ↑ Chata Plesnivec (1290 m). www.tatry.cz . . Dostupné online. 

Externí odkazy