Dluhonice

V dnešním světě se Dluhonice stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už díky svému vlivu na společnost, historickému významu, vlivu na populární kulturu nebo důležitosti v akademické oblasti, Dluhonice upoutal pozornost širokého publika. V průběhu let podnítil debaty, vyvolal výzkum a dal vzniknout různým teoriím, které se pokoušejí vysvětlit jeho roli a význam v různých kontextech. V tomto článku podrobně prozkoumáme Dluhonice a pokusíme se pochopit jeho různé aspekty a jeho hluboký dopad na moderní svět.

Dluhonice
Kaple Povýšení sv. Kříže z r. 1928 a pomník obětem I. světové války
Kaple Povýšení sv. Kříže z r. 1928 a pomník obětem I. světové války
Lokalita
Charaktervesnice
ObecPřerov
OkresPřerov
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°27′16″ s. š., 17°24′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel349 (2021)[1]
Katastrální územíDluhonice (4,35 km²)
PSČ750 00
750 02
Počet domů122 (2011)[2]
Dluhonice
Dluhonice
Další údaje
Kód části obce414271
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dluhonice (německy Dluhonitz) jsou vesnice, část statutárního města Přerova. Nacházejí se asi tři kilometry západně od Přerova. Přerov V-Dluhonice leží v katastrálním území Dluhonice o rozloze 4,35 km².[3]

Název

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Dlúhonici, jehož základem bylo osobní jméno Dlúhoň a které znamenalo "Dlúhoňovi lidé".[4]

Historie

Dne 26. března 1993 se v Dluhonicích konalo místní referendum o odtržení od Přerova. Z 266 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 227, z toho 152 pro oddělení a 71 proti oddělení, čtyři hlasy byly neplatné. Výsledek referenda byl kladný, oddělení však nepovolilo ministerstvo vnitra z důvodu přerušení souvislého území obce Přerov.[5] V roce 2016 předseda komise místní části Pavel Ježík tehdejší referendum interpretoval tak, že rozhodlo o odtržení od Přerova, ale ministr vnitra jej zamítl a tím porušil ústavní práva obyvatel.[6]

Kvůli výstavbě dálnice D1, plánované už od 90. let, zde stát vyvlastňuje některé domy. Místní aktivisté se neúspěšně snažili prosadit přeložení plánované trasy o 150 metrů dále.[6]

Doprava

Jižně od vesnice se nachází výhybna Dluhonice, ležící na železniční trati Česká Třebová – Přerov.

Pamětihodnosti

  • Pomník bojiště z roku 1866
  • Usedlost čp. 15

Osobnosti

  • Jan Vít (1897–1943), důstojník československé armády popravený nacisty

Literatura

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR . 1999-01-01 . Dostupné v archivu. 
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 180, 181.
  5. ↑ Informace o místních referendech Archivováno 11. 10. 2013 na Wayback Machine., odpověď na žádost o informaci, Magistrát města Přerova, 27. 10. 2010
  6. ↑ a b Trasu už nezměníme, ví rebel i realista z Dluhonic blokujících dostavbu D1, iDnes.cz, 19. 6. 2016, Petra Klimková

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Statutární město Přerov

I-Město • II-Předmostí • III-Lověšice • IV-Kozlovice • V-Dluhonice • VI-Újezdec • VII-Čekyně • VIII-Henčlov • IX-Lýsky • X-Popovice • XI-Vinary • XII-Žeravice • XIII-Penčice