Dlouhá (vojenský újezd Hradiště)

Dnes je Dlouhá (vojenský újezd Hradiště) problém, který je přítomen ve všech sférách společnosti. Od politiky po popkulturu se Dlouhá (vojenský újezd Hradiště) stal stálým bodem, o kterém se mluví. Tento trend vedl ke zvýšení pozornosti a zájmu o Dlouhá (vojenský újezd Hradiště) ze strany odborníků i laiků. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Dlouhá (vojenský újezd Hradiště), od jeho historických počátků až po jeho dopad na dnešní svět. Budeme analyzovat, jak se Dlouhá (vojenský újezd Hradiště) vyvíjel v průběhu času, a prozkoumáme jeho vliv v různých oblastech. Kromě toho probereme budoucí důsledky Dlouhá (vojenský újezd Hradiště) a jak může ovlivnit naše životy v budoucnu.

Dlouhá
Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století
Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°11′16″ s. š., 13°2′29″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel801 (1945)
Katastrální územíBražec u Hradiště
Dlouhá
Dlouhá
Další údaje
Zaniklé obce.cz126
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dlouhá (německy Langgrün) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stála v Doupovských horách asi čtyři kilometry severovýchodně od Bochova v nadmořské výšce okolo 730 metrů.[1]

Název

Název Grün pochází z oblasti jihozápadního Saska, Chebska a Smrčin, odkud se šířil do dalších míst. Jeho význam odpovídá slovům paseka nebo nové pole. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Langgrün (1378), in Grein (1381), de Longo Gryna (1407), in Langrinie (1411), v Gryně (1431), langegrin (1546), Langryn (1567), Langengryn (1570) a Langgrün (1654).[2] Do roku 1948 se používal název Dlouhý Grün.[3]

Historie

První písemná zmínka o Dlouhé je z roku 1378, kdy vesnice byla lenním statkem Pešana z Langgrünu. O devět let později král Václav IV. povolil Borešovi z Rýzmburka vybírat clo na obchodní cestě, která vedla přes Dlouhou a Březinu do Chebu. V roce 1407 používal přídomek podle Dlouhé Johann de Longa Gryna, a když v roce 1411 Sigismus z Třebívlic prodával celý svůj majetek bratrům Erhardovi a Vilémovi ze Zakšova, patřil do jeho soupisu poplužní dvůr v Dlouhé. Po polovině patnáctého století vesnice připadla králi Ladislavu Pohrobkovi, po němž následovalo několik dalších majitelů. V roce 1487 se jimi stali páni z Plavna, majitelé panství hradu Andělská Hora. Většina vesnice od té doby patřila k hradnímu panství. Když je roku 1570 získal Kašpar Colonna z Felsu, byly dva statky v Dlouhé součástí bražeckého statku a k Andělské Hoře je připojila roku 1581 až Kašparova vdova Anna Karolína. Andělskohorské panství roku 1622 koupil Heřman Černín z Chudenic a převedl jeho správu do Stružné.[4]

V průběhu třicetileté války docházelo k neshodám mezi vrchností a poddanými z Dlouhé. Spory vyvrcholily v roce 1639, kdy správce panství Heyer vrchnosti oznamoval, že hodlá sedláky z Dlouhé k robotě donutit s pomocí vojska. Morová epidemie následujícího roku spory nejspíš ukončila.[4] Po válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žilo osmmnáct sedláků, tři chalupníci a třináct domkářů. Sedlákům a chalupníkům dohromady patřilo 65 potahů a chovali celkem 57 krav, sedmdesát jalovic, tři ovce, devět prasat a třináct koz. U vesnice bývala vinice, přímo ve vsi hospoda a řemeslo provozovali dva sklenáři a krejčí. Na polích se pěstovalo především žito, ale hlavním zdrojem obživy býval chov dobytka a povoznictví.[5]

Škola v Dlouhé byla otevřena až v roce 1876. Předtím děti navštěvovaly školu v Kostelní Hůrce u Bražce. O rok dříve byl založen sbor dobrovolných hasičů.[5] Až do roku 1890 se u vsi pěstoval a podomácku zpracovával len. Zemědělství zůstalo hlavním zdrojem příjmů i ve dvacátém století, ale někteří lidé si přivydělávali pletením košů nebo pracovali v porcelánce ve Stružné a v karlovarských lázních. V období první republiky ve vsi byly dva obchody, čtyři hostince, pět obchodníků s máslem a vejci a řada dalších řemeslníků. Elektřina byla do Dlouhé zavedena až v roce 1930 z kadaňské elektrárny.[6]

Během druhé světové války ve vsi dne 16. listopadu 1944 vypukl požár, ve kterém uhořeli tři lidé. K dalšímu neštěstí došlo na samém konci války, kdy 10. května 1945 při dětské hře s nalezenou municí vybuchla pancéřová pěst a zabila pět dětí. Ani obsazení vesnice rudou armádou se neobešlo bez obětí a zemřeli při něm dva lidé. Většina původních obyvatel se po válce musela vystěhovat, ale čtrnáct německých rodin bylo převedeno k práci ve vnitrozemí Čech. Přestože se do Dlouhé přistěhovali noví obyvatelé, žilo v ní roku 1947 jen 167 lidí.[6]

Dlouhá zanikla vysídlením v roce 1953 v důsledku zřízení vojenského újezdu.[6] Ze zástavby, která se původně táhla v délce téměř tří kilometrů údolím Lomnice,[4] zůstaly jen nevýrazné zříceniny domů.[6]

Přírodní poměry

Dlouhá stávala v katastrálním území Bražec u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi čtyři kilometry severně od Bochova. Nacházela se v nadmořské výšce okolo 730 metrů v údolí potoka Lomnice. Oblast leží na jižním okraji Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[7] Půdní pokryv v okolí tvoří převážně kambizem eutotrofní.[8]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Dlouhá stála v chladné oblasti CH7,[7] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[9]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 757 obyvatel (z toho 339 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 752 Němců a čtyři cizinci. Kromě šesti židů se všichni hlásili k římskokatolické církvi.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 769 obyvatel: dva Čechoslováky a 767 Němců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žili zde také čtyři evangelíci, jeden člen církve československé a čtyři židé.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů[12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 745 795 751 788 763 757 769 168
Domy 111 133 139 137 136 135 133 98

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1930 byla Dlouhá obcí v okrese Žlutice.[13]

Pamětihodnosti

Jedinou větší církevní stavbou v Dlouhé byla jednolodní kaple svatého Jana Nepomuckého z rok 1769. Jiná kaple, zasvěcená Panně Marii, stávala v lese nad silnicí do Bražce. V blízkém okolí bylo rozmístěno deset železných kovaných křížů.[5] Na pahorku nad střední částí vesnice stojí pomník padlým v první světové válce obnovený v letech 2018–2019.[14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Seznam.cz. Turistická a historická mapa . Mapy.cz . Dostupné online. 
  2. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 498. 
  3. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. . Dostupné online.
  4. ↑ a b c BINTEROVÁ, Zdena, 2004. Zaniklé obce Doupovska. Svazek II. V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov. 76 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Dlouhá, s. 23. 
  5. ↑ a b c Binterová 2004, s. 24.
  6. ↑ a b c d Binterová 2004, s. 25.
  7. ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti . Agentura ochrany přírody a krajiny ČR . Dostupné online. 
  8. ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR . Praha: Národní geoportál INSPIRE . Dostupné online. 
  9. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps . Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 . Čís. 3, s. 427. Dostupné online. doi:10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 235. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 404. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Český statistický úřad, 2015-12-21 . Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 83.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  14. ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Dlouhá – pomník obětem 1. světové války . Památky a příroda Karlovarska . Dostupné online. 

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Dlouhá – Langgrün, s. 13–14. 

Externí odkazy