V dnešním světě se Djéus stal široce diskutovaným a zkoumaným tématem, které vyvolává neustálé diskuse a analýzy. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost Djéus upoutal pozornost výzkumníků, odborníků i nadšenců. S bohatou a složitou historií se Djéus postupem času vyvíjel a ovlivnil různé oblasti každodenního života. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Djéus, od jeho počátků až po jeho dopad na dnešní svět, a poskytneme tak komplexní a podrobný pohled na toto vzrušující téma.
*Djéus „Nebe“ či *Djéus Ptér „Nebe-Otec“ je rekonstruovaný praindoevropský bůh nebes a denního světla, předchůdce řeckého Dia, římského Jupitera, védského Djause a dalších božstev. Zatímco jeho jméno zůstalo u různých indoevropských populací podobné tak v rovině mýtu se vývoj výrazně lišil. Původně pravděpodobně představoval vševědoucího pasivního otce bohů, jež neměl výraznější kult, v řeckém a římském náboženství však převzal hromovládnou úlohu, předtím zastávanou *Perkwunem, a s ní i funkci krále bohů.[1][2]
Samotný praindoevropský výraz *djéus „nebe“ vychází z *diw/*dju „jasné nebe, světlo dne“ a to z *di/*dei „vydávat světlo“. Je blízce příbuzné výrazu *deiwós „bůh, nebešťan“. Jméno tohoto božstva je rekonstruováno na základě historické lingvistiky a v závislosti na zvolené metodě se může u různých badatelů lišit, například:[1][2]
Jméno Djéus, Djéus Ptér či obdobná vazba se ozývá ve jménech či titulech mnoha indoevropských božstev:[2]
Svojí funkci Djéusovi odpovídá i pravděpodobně i baltský Dievas a severský Tý, ale jména těchto božstev jsou odvozena od *deiwós „bůh“, nikoliv od *djéus. Nejistá je také spojitost Djéuse s irským Dagdou titulovaným jako Ollathair „vše-otec“ nebo slovanským Stribogem, jehož jméno je někdy vykládáno jako „otec-bůh“.[1][2]
Djéusovo jméno se objevuje také ve jménech jeho potomků: *Népotes Diwós „potomků Nebe“ a *Dhugtér Diwós „dcery Nebe“. Druhé zmiňované jméno se objevuje jako titul několika bohyň:[2][1]