V tomto článku důkladně prozkoumáme téma Demonstrativní výčet a všechny aspekty s ním související. Od jeho vzniku k dopadu na současnou společnost, přes jeho vývoj v čase a jeho vliv na různé obory. Demonstrativní výčet je téma velkého významu jak historicky, tak v současném kontextu a je nezbytné mu porozumět, abychom měli úplnou představu o jeho významu v dnešním světě. Prostřednictvím tohoto článku se podrobně podíváme na každý aspekt Demonstrativní výčet a poskytneme podrobný přehled, který nám pomůže pochopit jeho dnešní roli a význam.
Demonstrativní výčet (též příkladmý výčet nebo exemplifikativní výčet) jistých podmínek nebo jiných prvků v části určitého právního předpisu znamená, že jde o výčet neúplný, jenž obsahuje několik typických prvků. Daná právní norma tedy působí i v případě splnění jiných podmínek či i vůči jiným prvkům. Demonstrativní výčet lze odvodit, pokud jsou v textu použity slova jako „například“, „a podobně“ nebo „zejména“; slovem „zejména“ pak zákonodárce vymezuje prvky či podmínky pro danou právní normu typické, tudíž jiné prvky či podmínky by měly být obdobné již uvedeným. Opakem demonstrativního výčtu je výčet taxativní, přičemž platí, že pokud nelze daný výčet jako demonstrativní odvodit, jde vždy o výčet taxativní.
Např. v § 41 českého trestního zákoníku je uveden výčet celkem 15 polehčujících okolností, ke kterým má soud při určování výměry trestu přihlédnout. Díky slovu „zejména“ jde o výčet demonstrativní a soud proto může jako polehčující vzít i jinou okolnost, která vyšla najevo, která ale zároveň musí odpovídat okolnostem v zákoně uvedeným.