Defensor vinculi

V tomto článku prozkoumáme dopad Defensor vinculi na současnou společnost. Od svého vzniku upoutal Defensor vinculi pozornost a zájem různých sektorů, což vyvolalo debaty a kontroverze kolem jeho relevance a významu. Fenomén Defensor vinculi pronikl do klíčových aspektů našeho každodenního života a změnil způsob, jakým se vztahujeme, přijímáme informace a chápeme svět kolem nás. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty, které se točí kolem Defensor vinculi, abychom pochopili jeho vliv na kulturu, politiku, technologii a mezilidské vztahy. Prostřednictvím kritického přístupu se pokusíme rozluštit složitosti a nuance, které charakterizují Defensor vinculi, abychom osvětlili jeho dopad na současnou společnost.

Defensor vinculi (lat.), nebo česky obhájce svazku či obránce manželského svazku je zvláštním typem advokáta, který podle kanonického práva katolické církve brání manželský svazek při soudním procesu.

Není zástupcem sporných stran, ale chrání samo manželství o němž existuje pochybnost. Jeho úkolem je nalézt během kanonického soudního procesu týkajícího se manželství důvody, které hovoří pro zachování manželského svazku.

Obhájce svazku je zapojen v soudním procesu a usiluje o zachování manželského svazku. Může vyžadovat další důkazy a účastnit se výslechu svědků. Na konci soudního procesu shrnuje své posouzení věci dohromady v písemném prohlášení, které je předloženo manželům zapojeným v procesu a může vznášet námitky proti němu. Soud však rozhoduje nezávisle na obhájci manželského svazku a není vázán jeho posouzením.

Civilní podoba institutu

V civilním právu současné České republiky nemá institut defensora vinculi obdoby, nicméně v bývalém Československu existoval až do roku 1921 u soudu při řízení o rozluku obhájce svazku manželského.[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ehebandverteidiger na německé Wikipedii.

  1. HRDINA, Ignác. Kanonické právo. : Eurolex Bohemia, 2002. 436 s. ISBN 80-86432-26-2.