Důl Hedvika
V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Důl Hedvika. Od svého dopadu na historii až po svou relevanci dnes je Důl Hedvika tématem neustálého zájmu a debat. V průběhu let hrál Důl Hedvika zásadní roli v životech lidí a ovlivňoval způsob, jakým myslí, jednají a jak se chovají ke světu kolem sebe. Prostřednictvím podrobné a hloubkové analýzy prozkoumáme různé aspekty Důl Hedvika a jeho vliv na společnost. Od jeho počátků až po jeho vývoj se ponoříme do složitosti Důl Hedvika a jeho dopadu na naše životy.
| Důl Hedvika | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Jiné názvy | Albrecht, závod 2 dolu Julius Fučík |
| Typ díla | hlubinný |
| Hornina | černé uhlí |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Okres | Karviná |
| Obec | Petřvald |
| Revír | Ostravsko-karvinský |
| Souřadnice | 49°49′32,39″ s. š., 18°21′59,44″ v. d. |
 | |
| Provozní údaje | |
| Vlastník | Báňská a hutní akciová společnost |
| Období těžby | 1879 |
| Kód památky | 11283/8-3937 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důl Hedvika byl černouhelný hlubinný důl petřvaldské dílčí pánve v Petřvaldě, okres Karviná.
Těšínská komora
V majetku těšínských knížat resp. Těšínské komory byly i železárny v Třinci. Když železárny zaváděly výrobu železa pomocí koksu, zakoupil těšínský kníže arcivévoda Albrecht důl Gabriela a založil těžířstvo Kamenouhelné doly Jeho císařské výsosti arcivévody Albrechta. Ani tato akvizice však hutím nestačila, a proto dal arcivévoda hloubit v roce 1872 jámu Albrecht. Hloubení bylo náročné; potýkalo se s tekutými písky a proto trvalo dva roky. Hloubení předcházel geologický průzkum v letech 1858-1863.[1]
V roce 1879 důl zahájil těžbu. Po smrti arcivévody Albrechta přebral v roce 1895 správu Těšínské komory jeho synovec arcivévoda Bedřich.
Báňská a hutní a.s.
- V roce 1906 za účasti vídeňské banky Bodencreditanstalt prodal arcivévoda Bedřich doly a hutě akciové společnosti Rakouská báňská a hutní společnost
- V roce 1915 byla zrušena třídírna a vytěžené uhlí se dopravovalo na důl Pokrok lanovou dráhou dlouhou 1 100 metrů.
- Po první světové válce byla společnost nostrifikována, její sídlo bylo přeneseno z Vídně do Brna
- V roce 1925 byl důl přejmenován na důl Hedvika po patronce Slezska[1]
- V roce 1930 bylo sídlo společnosti přeneseno do Prahy
- Roční těžba v roce 1926 dosáhla 500 000 tun.
OKD
- V roce 1953 byl důl sloučen s dolem Pokrok (Julius Fučík) a dále nesl název Julius Fučík, závod 2
- V roce 1975 byly vytěženy dobyvatelné zásoby[2] mimo ochranný pilíř
- Při těžbě ochranného pilíře likvidované jámy došlo 20. 8. 1979 k sesutí ústí jámy Hedvika č. 2, při němž propadla těžní věž do vzniklého kráteru. [3]
Památková ochrana
Památkovou ochranu požívala pouze strojovna v krátkém období 17. květen 1996 - 26. březen 1999.[4]
Reference
- ↑ a b HAJZLEROVÁ, Irena. Kapitolky z historie Petřvaldu. 1. vyd. Praha: Debora, 2001. 96 s. ISBN 80-86388-01-8. S. 43.
- ↑ 44/1988 Sb. Horní zákon. Zákony pro lidi . . Dostupné online.
- ↑ Důl Albrecht - Hedvika. podzemi.solvayovylomy.cz . . Dostupné online.
- ↑ strojovna - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online.