Dělení slov

Problematika Dělení slov je dnes velmi důležitá, protože se týká širokého spektra lidí a má významné dopady v různých oblastech života. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Dělení slov a analyzujeme jeho dopad na společnost, ekonomiku a kulturu. Kromě toho prozkoumáme různé přístupy a názory na Dělení slov s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi na toto téma. Prostřednictvím podrobné a vyčerpávající analýzy se snažíme osvětlit Dělení slov a nabídnout nové perspektivy, které vybízejí k zamyšlení a debatě.

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: úvod, formát, odkazy; článek se zabývá dělením slov češtině, měl by být buďto rozšířen a zobecněn (včetně uvedení způsobu dělení aspoň v některých dalších jazycích), nebo přejmenován na Dělení slov v češtině

Dělení slov na pravém okraji řádků slouží k lepšímu výslednému vzhledu zápisu nebo sazby, protože rozdělením slova, zvláště je-li dlouhé, se předejde příliš nevyrovnanému pravému okraji zápisu nebo příliš velkým mezislovními mezerám (při počítačovém zarovnání "do bloku"). Dělením slov lze také dosáhnout určitou úsporu místa. Dělení slov tedy používáme z ryze praktických důvodů. Pravidla dělení slov se výrazně liší v jednotlivých jazycích, pro češtinu platí v zásadě dále uvedená pravidla.

Pravidla dělení slov

  • Mnohá slova lze rozdělit více způsoby (dešt-ník nebo deš-tník).
  • Nedělíme jednoslabičná slova (pes).
  • Nedělíme dvouslabičná slova, která začínají na samohlásku (otec, ucho).
  • Na okraji řádku nenecháváme samostatně stát samohlásku.
  • Nelze dělit zkratky (MUDr.).
  • Vyhýbáme se takovému rozdělení slov, které by vedlo ke vzniku nežádoucího, popř. vulgárního významu (kni-hovna, tlu-močit).
  • Složená slova dělíme přednostně na jednotlivé celky, z nichž se skládají (země-pis, raději než ze-měpis; bio-logie, raději než bi-ologie).
  • Slova s předponou dělíme přednostně za předponou (do-razit), stejně tak upřednostňujeme oddělení přípony (dřevě-ný).
  • V ostatních případech dělíme slova podle slabik; stojí-li ve slově dvě souhlásky vedle sebe, rozdělíme přednostně slovo mezi nimi (dok-tor).

Pro naznačení dělení slov používáme spojovník (divis, -), který píšeme za první částí slova na konci řádku (dale-|kohled), na nový řádek už napíšeme jen zbytek slova. Pokud dělíme slovo, které samo o sobě obsahuje spojovník právě v místě tohoto spojovníku, je nutné spojovník na novém řádku opakovat (Brno-Líšeň, napíšeme na konec řádku Brno-, na novém řádku -Líšeň.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu dělení slov na Wikimedia Commons
  • Internetová jazyková příručka . ÚJČ AV ČR, v. v. i. . Dostupné online.