V tomto článku prozkoumáme Cyklistický ráfek, téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. Od svého objevení nebo popularizace má Cyklistický ráfek velký dopad v různých oblastech a vyvolává diskuse a otázky týkající se jeho významu, implikací a možných aplikací. Prostřednictvím tohoto článku se pokusíme osvětlit Cyklistický ráfek a analyzovat jeho význam v moderní společnosti a také jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Bez ohledu na to, zda jste odborníkem v této oblasti nebo se o ní jen chcete dozvědět více, tento článek vám poskytne podrobný a aktuální pohled na Cyklistický ráfek.
Cyklistický ráfek je nedílnou součástí jízdního kola. Slouží pro usazení pneumatiky s duší a je nosným prvkem celého kola a umožňuje přenos energie mezi jezdcem a zemí.
První ráfky byly tvořeny dřevěnou obručí zpevněnou kovovým páskem. Jízda byla velice nepohodlná a těžkopádná. Přelom nastal v roce 1887, kdy John Boyd Dunlop vytvořil první pneumatiku pro tříkolku svého syna. Ráfky se začaly upravovat pro možnost použít pneumatiku. [1]
Od prvních ráfků ze dřeva se rychle přešlo ke konstrukci z kovu. První kovové ráfky byly ocelové a tedy velice těžké. Pro lepší vlastnosti cyklistických ráfků se začalo využívat slitin a později hliníku. V současné době jsou trendem uhlíková vlákna pro svou pevnost a lehkost.
Základní dělení cyklistických ráfků je do dvou kategorií:
U silničních ráfků je požadavek na minimální hmotnost a vysokou míru aerodynamiky pro maximální setrvačnost. Moderní ráfky určerné pro silniční kola jsou z lehkých slitin hliníku, případně uhlíkových vláken. Usazení pneumatiky je formou galusky či pláště.
U ráfků pro horská kola je požadavek na tuhost a odolnost. Trendem je však minimalizace hmotnosti a použití uhlíkových vláken. Horská kola jsou však určena do náročných podmínek a nejdelší životnost mají stále ráfky ze slitiny hliníku. Usazení pneumatiky je formou pláště, bezdušového pláště, či galusky (závodní použití).
Ráfek tradičně má část pro brzdnou plochu, která je cca 1 - 1,5 cm vysoký pruh po obvodu nebo zřídka zespodu ráfku. Využívá se při použití cyklistických brzd, které využívají tření plochy ráfku a brzdové gumičky. Povrch brzdné plochy je často frézován, případně pokryt keramickou vrstvou pro vyšší účinek. V případě použití kotoučových, nebo bubnových brzd může být brzdná plocha zakryta lakem nebo se na ráfku vůbec nenachází.
Nejznámějším výrobcem cyklistických ráfků je firma MAVIC (vynalezla technologii ráfků pro bezdušové pneumatiy UST), DT Swiss, český výrobce Remerx, Shimano, …