V následujícím článku se ponoříme do fascinujícího světa Cyanofág, tématu, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému významu v historii, jeho dopadu na současnou společnost nebo jeho vlivu v kulturní oblasti, Cyanofág vzbudil velký zájem a zvědavost v různých oblastech. V tomto směru prozkoumáme různé aspekty související s Cyanofág, od jeho počátků až po jeho vývoj v čase. Dále budeme analyzovat jeho význam v současném kontextu a jeho budoucí projekci, což nám umožní lépe porozumět relevanci a významu Cyanofág v dnešním světě.
Cyanofág je virus napadající sinice (Cyanobacteria). Je to tedy v mnohých ohledech bakteriofág.
Viry sinic obsahují jako svůj genetický materiál zásadně dvouvláknovou DNA, jsou to tedy ds-DNA viry („ds“ z angl. double-stranded). Známými cyanofágy jsou např. sladkovodní as-1 a lpp-1.[1]
Viry významně ovlivňují početnost sinic, některé průzkumy například objevily viry v téměř všech studovaných populací sinic.[1] Ekologické výzkumy v oceánu například zjistily, že u pobřeží mají sinice rodu Synechococcus daleko vyšší rezistenci vůči svým virům, protože se s nimi na mělčině častěji setkávají a přírodní výběr zde tedy působí daleko silněji.[2] Jiné publikace uvádí, že v oceánu asi 3% všech buněk zmíněného rodu sinic každý den zahynou díky virové infekci.[1] Důvodem může být i vysoká populační hustota rodu Synechococcus v oceánech: udává se až milión buněk v jednom mililitru.
V poslední době byly u cyanofágů objeveny geny pro fotosyntézu a bylo zjištěno, že cyanofágy po infekci buňky silně ovlivňují její metabolismus.[3]