V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Ctenochasma a jeho dopad na společnost. Od nepaměti je Ctenochasma předmětem studia, debat a úvah, které přitahují pozornost lidí všech věkových kategorií, kultur a kontextů. V průběhu historie hrál Ctenochasma zásadní roli ve vývoji lidstva a ovlivňoval klíčové aspekty našeho každodenního života. Prostřednictvím hluboké a bystré analýzy odhalíme záhady a složitosti kolem Ctenochasma a nabídneme širokou a obohacující vizi, která nám umožní lépe porozumět jejímu významu a významu v moderním světě. Ponořte se do této vzrušující cesty za poznáním a rozšiřte si obzory o Ctenochasma.
![]() Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, před 150 miliony let | |
---|---|
![]() Fosilní jedinec druhu Ctenochasma elegans | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Nadřád | archosauři (Archosauria) |
Řád | ptakoještěři (Pterosauria) |
Podřád | Pterodactyloidea |
Čeleď | Ctenochasmatidae |
Rod | Ctenochasma*
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ctenochasma je rod dávno vyhynulého menšího pterodaktyloidního ptakoještěra, žijícího v období pozdní jury (asi před 150 miliony let) na území dnešního Německa (lokalita Solnhofen) a Francie.[1]
Druh C. elegans patří k nejmenším vůbec známým pterosaurům, s rozpětím křídel pouhých 25 cm. Rozlišujícím znakem tohoto rodu je přítomnost asi 260 zubů v zobákovitých čelistech, které sloužily k filtrování potravy z vody. Lebka nebyla vyzdobena žádným hřebenem, charakteristickým pro jiné druhy pterodaktyloidů. Objev kompletní lebky, popsaný v roce 2021 však ukázal, že jistá forma hřebínku mohla být u zástupců tohoto rodu přítomna.[2]