V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Chvalešovice (tvrz). Ať už jste odborníkem na toto téma nebo hledáte informace poprvé, tento článek je navržen tak, aby vám poskytl široký přehled o Chvalešovice (tvrz). Prozkoumáme jeho původ, jeho dopad na dnešní společnost a podíváme se na jeho budoucnost. Bez ohledu na to, jaká je vaše úroveň znalostí o Chvalešovice (tvrz), doufáme, že tento článek bude zajímavým a obohacujícím čtením pro všechny naše čtenáře.
Chvalešovice | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Sloh | renesanční |
Výstavba | po roce 1548 |
Stavebník | Zikmund Malovec z Malovic |
Poloha | |
Adresa | Chvalešovice čp. 23, Dříteň, ![]() |
Souřadnice | 49°9′45,65″ s. š., 14°18′17,82″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 21172/3-172 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chvalešovice jsou renesanční tvrz ve stejnojmenné vesnici, kterou po roce 1548 postavil na místě staršího sídla Zikmund Malovec z Malovic z libějovické rodové větve. Odtud spravoval své panství, ke kterému ještě v roce 1556 koupil tvrz Hrádek, a to spolu s vesnicemi Březí, Křtěnov a Slavětice. Po smrti Zikmunda († 1597) Chvalešovice získal jeho syn Václav a ten je potom v roce 1616 prodal dříteňskému Václavu mladšímu Malovci z Malovic, kterému bylo dříteňské panství pro účast na českém stavovském povstání zkonfiskováno a v roce 1628 prodáno Baltazaru Marradasovi.[1][2]
Stavba je patrová s obdélníkovým půdorysem, má tři vysoké souběžné lichoběžníkoové štíty. Vnitřní dispozice zůstala zachována. Zachovány zůstaly rovněž klenby, původní trámové stropy a barokní krov. Na fasádě jsou zbytky renesanční sgrafitové omítky. Příkop obklopující tvrz byl zasypán.[2][3]