Chotiměř (zámek)

V tomto článku prozkoumáme téma Chotiměř (zámek) z různých pohledů a přístupů. Chotiměř (zámek) je relevantní a aktuální téma, které ovlivňuje širokou škálu publika. Na těchto stránkách budeme analyzovat různé aspekty Chotiměř (zámek), zkoumat jeho důležitost, důsledky a možná řešení. Z multidisciplinárního přístupu přistoupíme k Chotiměř (zámek) z různých úhlů, abychom nabídli komplexní a kompletní vizi tohoto tématu. Bez ohledu na oblast vašeho zájmu nebo profesi jsme si jisti, že v následujících řádcích najdete cenné informace a jedinečné pohledy na Chotiměř (zámek). Vítejte na této cestě zkoumání a objevování!

Chotiměř
Základní informace
Slohbarokní, novorenesanční
Výstavba2. polovina 18. století
Přestavbaokolo roku 1800
Poloha
AdresaChotiměř, Blížejov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°30′21,21″ s. š., 13°1′19,8″ v. d.
Chotiměř
Chotiměř
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chotiměř je zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Domažlice. Postaven byl pravděpodobně na místě starší tvrze ve druhé polovině osmnáctého století. Přilehlý zámecký park s ohradní zdí a kaplí svatého Jana Nepomuckého je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie

Původním panským sídlem v Chotiměři byla tvrz postavená nejspíše bratry Vilémem a Sezemou v první čtvrtině patnáctého století. Další zpráva o vesnici, ve které je tvrz poprvé zmíněna, pochází až z roku 1540, kdy Jeroným Tas z Peruce prodal tvrz se dvorem a třemi pustými usedlostmi[2] Kašparu Gotfriedovi zvanému Bernášek ze Žebnice. Kašpar neměl mužské potomky, a proto statek s pustou tvrzí odkázal dceři Dorotě, které patřila až do roku 1596. Tvrz nejspíše již nebyla obnovena, protože v mladších pramenech se neuvádí.[3] Po Dorotě panství zdědil Václav mladší Koc z Dobrše. Na počátku sedmnáctého století byla Chotiměř připojena k Osvračínu, u kterého zůstala do roku 1623, kdy ji získal Jan Černín z Chudenic.[2] Po něm se vystřídala řada dalších majitelů, až v roce 1735 vesnici koupili Kyšperští z Vřesovic a později Mengové z Rennfeldu, kteří někdy ve druhé polovině osmnáctého století nechali postavit pozdně barokní zámek upravený okolo roku 1800 v novorenesančním slohu. Po roce 1945 budovu vlastnil místní národní výbor, který v ní zřídil knihovnu, společenský sál a hostinec.[3]

Stavební podoba

Přesnou polohu gotické tvrze neznáme, ale předpokládá se, že stála na místě zámku. Jednopatrový zámek stojí na okraji malého parku a má průčelí o devíti okenních osách a valbovou střechu. Uvnitř se nachází klenutý vestibul se dvěma sloupy.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 133434 : Kaple – zámecká kaple sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  2. ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Tvrze v okolí Lštění, s. 125. 
  3. ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Chotiměř – zámek, s. 113. 

Související články

Externí odkazy