V dnešním článku budeme hovořit o Chotěšov (Velhartice). Chotěšov (Velhartice) je téma, které v poslední době ve společnosti vzbudilo velký zájem. Stal se referenčním bodem pro mnohé, ať už kvůli svému dnešnímu významu, jeho dopadu na každodenní život nebo jeho historickému významu. Od svého vzniku Chotěšov (Velhartice) generoval nejrůznější názory a byl předmětem mnoha studií a výzkumů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Chotěšov (Velhartice), analyzujeme jeho důsledky a diskutujeme o jeho významu v dnešní společnosti. Chotěšov (Velhartice) je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným a ze kterého se lze mnohému naučit.
Chotěšov | |
---|---|
![]() hlavní ulice | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Velhartice |
Okres | Klatovy |
Kraj | Plzeňský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°15′25″ s. š., 13°21′19″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 105 (2021)[1] |
Katastrální území | Chotěšov u Velhartic (5,74 km²) |
Nadmořská výška | 690–730 m n. m. |
PSČ | 339 01 |
Počet domů | 45 (2021)[2] |
![]() ![]() Chotěšov | |
Další údaje | |
Kód části obce | 53139 |
Kód k. ú. | 653136 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chotěšov (německy Kotieshau) je vesnice, část obce Velhartice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Leží na úpatí vrchu Teleček (886 metrů) na Šumavě v přírodním parku Kochánov. Vesnice se nachází v nadmořské výšce 690–730 metrů.[3]
Název pochází z archaického tvaru „*chotěš“ (= chceš), druhé osoby přítomného času slovesa „chtít“ se zachovalým kmenovým „o“, jako jej nalezneme např. ve slově „ochota“.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1412.[4] Chotěšov byl velká zemědělská vesnice, ve které byly 4 velké dvory. V roce 1869 zde byla založena kaplička zasvěcená svatému Antonínu. V roce 1879 zde byl založen hasičský sbor, který tak patří mezi nejstarší [zdroj?] sbory dobrovolných hasičů v Plzeňském kraji. Od roku 1896 tu existovala škola, která byla v roce 1972 zrušena. Na místě bývalé školy se dnes nachází hostinec. V roce 1948 zde bylo 40 domů a žilo zde 250 obyvatel. Lidé se živili řemesly, jako jsou tesařství, hostinství, cestářství, tkadlectví, kovářství, kolářství, a další. Pod vesnicí se nacházela osada, kde se pěstoval len a u rybníka stála velká slepičárna. Roku 1969 byl vybudován vodovod a kanalizace. Chatu zde vlastnil například skokan na lyžích Jiří Raška.[zdroj?]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 273 | 257 | 234 | 238 | 225 | 221 | 255 | 160 | 140 | 129 | 117 | 112 | 111 | 101 | 105 |
Počet domů | 36 | 36 | 36 | 37 | 37 | 37 | 40 | 41 | 46 | 29 | 31 | 33 | 40 | 42 | 45 |
Při sčítání lidu v letech 1850–1976 Chotěšov byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Sušice, ale od roku 1960 v okrese Klatovy. Od 30. dubna 1976 je částí obce Velhartice v okrese Klatovy. V letech 1961–1976 k obci patřily Radvanice a Stojanovice a od 1. července 1969 do 29. dubna 1976 také Jarkovice.[7]