Chlebíček

V současném kontextu je Chlebíček tématem, které upoutalo pozornost velkého množství lidí po celém světě. Jeho význam byl posílen řadou událostí, které vzbudily všeobecný zájem a vyvolaly nejrůznější debaty a úvahy. Tento článek si klade za cíl ponořit se do Chlebíček z různých perspektiv, analyzovat jeho dopad v různých oblastech a prozkoumat jeho dlouhodobé důsledky. Chlebíček je téma, které nenechává nikoho lhostejným a které si zaslouží, abychom se mu věnovali podrobným a pečlivým způsobem, abychom dnes pochopili jeho rozsah a význam.

Chlebíček
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chlebíček se šunkou

Obložený chlebíček (nebo zkráceně jen chlebíček) je druh studeného jídla, které se skládá z vekového pečiva, bagety ozdobeného dalšími potravinami; typickým pokryvem chlebíčků jsou různé pomazánky, saláty, zelenina, uzeniny, sýry, mořské plody a další.

Obložený chlebíček či veka, jsou známy ve více zemích a mají specifické názvy (např. open sandwich v angličtině, tartine ve francouzštině, smørrebrød v dánštině, smörgå ve švédštině, tartinka v polštině, бутерброд v ruštině); mívají typickou lokální oblohu.

Historie

Zahraničí

Zdroje uvádějí různé příklady užití chleba s masitou či jinou oblohou již od starověku. Za nejstarší předchůdce současných obložených chlebíčků je někdy považováno pozorování přírodovědce Johna Raye (1627–1705), který v nizozemských hospodách viděl na trámech zavěšené hovězí maso, které lidé krájeli na tenké plátky a jedli s chlebem a máslem („belegde broodje“).[1]

Dánský smørrebrød měl své předchůce již ve středověku, jeho moderní forma však vznikla v 19. století a poprvé byla v kodaňské vinárně nabízena v roce 1888.[2]

České země

Pod názvem obložené chlebíčky nabízelo počátkem 20. století své produkty více výrobců.[3] Obložený chlebíček zhruba v dnešní podobě uvedl na scénu okolo roku 1916 pražský lahůdkář Jan Paukert[4] (lahůdkářství Jan Paukert fungovalo až do února 2015[5]) na popud rodinného přítele malíře Jana rytíře Skramlíka[6], kterému nevyhovovaly v té době k malému pohoštění podávané jednohubky; s chlebíčkem o velikosti mezi jednohubkou a obloženým chlebem byl spokojen, stejně jako zákazníci lahůdkářství, kde se tyto výrobky vzápětí začaly prodávat.[pozn. 1] Původní velikost byla o něco menší než dnes („tak na dvě tři kousnutí“), během dvou následujících let se pak osvědčil rozměr větší; v této podobě získaly oblibu a dělají se dodnes.

Charakteristika

Bývalé československé státní normy (ČSN) pro výrobky studené kuchyně popisovaly skoro sto druhů obložených chlebíčků.[9]

V anglosaském světě a v jiných zemích pak může pojem chlebíček zahrnovat i bagetu, tedy veku plněnou dalšími potravinami, či hamburger, které je možno též ohřát. Většina chlebíčků v Česku se konzumuje studená, výrobci proto musí plnit hygienické předpisy, aby prostřednictvím těchto tepelně neupravených potravin nedocházelo k šíření nemocí.

Podobné výrobky

K akcím slavnostního charakteru se připravují malé chlebíčky, takzvané kanapky neboli koktejlové chlebíčky[10] anebo ještě menší chuťovky s párátkem uprostřed nazývané jednohubky.

Galerie

  • Český obložený chlebíček
    Český obložený chlebíček
  • Smørrebrød s lososem, vepřovým a hovězím masem
    Smørrebrød s lososem, vepřovým a hovězím masem
  • Ruský „butěrbrod“ s kaviárem
    Ruský „butěrbrod“ s kaviárem
  • Polská tartinka
    Polská tartinka
  • Skotský woodcock s vejcem a ančovičkami
    Skotský woodcock s vejcem a ančovičkami
  • Kanapky (canapés)
    Kanapky (canapés)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Datování uvedené zdrojem je problematické, protože od září 1915 se Čechách prodával chléb pouze na potravinové lístky (nedostatek potravin za první světové války)[7] a od listopadu 1916 platil v Praze zákaz podávání chleba, včetně obložených chlebíčků, v hostincích a lahůdkářstvích.[8]

Reference

  1. ↑ Sandwiches have a tasty history!. Daily Sun . 2016-06-23. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Smørrebrød: from medieval breadwinner to Danish staple . The Copenhagen Post . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Např. inzerát firmy Rudolf Malý. Národní politika. 1902-03-09, s. 22. Dostupné online. ISSN 1805-2444. 
  4. ↑ Majitel slavného lahůdkářství Jan Paukert zemřel, bylo mu 91 let. iDNES.cz . 2010-01-14 . Dostupné online. 
  5. ↑ Myší trus a plísně. Tak skončilo věhlasné Paukertovo lahůdkářství. ČT24 . . Dostupné online. 
  6. ↑ KOZOHORSKÝ, Petr. Císařské lázně připomínají i historii chlebíčků, zasloužil se o ně malíř Skramlík. iDNES.cz . 2024-02-12 . Dostupné online. 
  7. ↑ Prodej chleba a mouky v Praze. Národní listy. 1915-09-18, s. 3. Dostupné online. ISSN 1214-1240. 
  8. ↑ Ode dneška nedostaneme chleba v hostincích. Národní listy. 1916-11-05, s. 3. Dostupné online. ISSN 1214-1240. 
  9. ↑ Obložené chlebíčky podle norem studené kuchyně: Tentokrát recepty pro milovníky sýrů a „vegetáře“ | MAKOVÁ PANENKA . 2016-12-11 . Dostupné online. 
  10. ↑ Nodl, Ladislav; Mandžuková, Jarmila; Havlů, Karina. Velká domácí kuchařka. 1. vyd. Praha: Slovart, 2004. s. 43. ISBN 80-7209-550-1

Literatura

  • MÜLLEROVÁ, Eva. Finger food aneb jídla, která se dají jíst jen rukou. Jídlo. Styl: pro ženy, příloha Práva. Borgis, 2. prosinec 2008, čís. 45, s. 9. . ISSN 1211-2119.
  • ZÍDEK, Petr. Chlebíček, symbol blahobytu. Café. Právo. Borgis, 31. prosinec 2020, roč. 30, čís. 307, s. 19. . ISSN 1211-2119.

Související články

Externí odkazy