V tomto článku se podíváme do hloubky na téma Chamuaset a všechny jeho důsledky. Chamuaset je dnes velmi aktuální téma, protože má významný dopad na různé aspekty našeho každodenního života. V tomto článku budeme zkoumat různé aspekty a perspektivy související s Chamuaset, od jeho historie a vývoje až po jeho vliv na dnešní společnost. Prozkoumáme také různé názory a debaty točící se kolem Chamuaset, stejně jako možné budoucí důsledky, které by to mohlo mít v našem neustále se měnícím světě. Prostřednictvím vyčerpávající a přísné analýzy se snažíme osvětlit toto složité téma a rozluštit jeho rozmanité dimenze, abychom mu plně porozuměli.
Chamuaset | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1281 př. n. l. |
Úmrtí | 1225 př. n. l. (ve věku 55–56 let) |
Místo pohřbení | Sakkára |
Povolání | egyptolog a kněz |
Děti | Isetnofret II., Hori I. |
Rodiče | Ramesse II. a Isetnofret |
Rod | 19. dynastie |
Příbuzní | Meritamen, Bintanath, Henuttawy, Merenptah, Meryatum, Amun-her-khepeshef, Ramesse, Ramesses-Meryamun-Nebweben, Pareherwenemef a Nebettawy (sourozenci) |
Funkce | velekněz boha Ptaha |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chamuaset v hieroglyfickém zápisu | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
|
Chamuaset (též Chaemuaset nebo Chamvese, v překladu z egyptštiny „Zjevený ve Vesetu“) byl ve starověkém Egyptě v období 19. dynastie královský princ – v pořadí čtvrtý syn panovníka Ramesse II., druhý s jeho manželkou královnou Esetnofretou. Zastával významný úřad velekněze Ptahova mennoferského chrámu, na jehož přestavbě se pravděpodobně podílel, v dnešní Sakkáře založil Serapeum – pohřebiště posvátných býků Hapiů a zasloužil se o obnovu některých z už v jeho době velmi starých staveb předchozích králů.[1] Pozdější literární tradicí byl pokládán za slavného učence a velkého mága.
Chamuaset se pravděpodobně narodil ještě v době, kdy jeho otec nebyl panovníkem: na reliéfu zachycujícím výpravu do Núbie z počátku Ramesseho spoluvlády se Sethim I. je už zobrazen na válečném vozíku jako chlapec,[2] tehdy patrně pětiletý.[3] Ačkoli se stejně jako jiní Ramesseho synové objevuje na výjevech s vojenskou tematikou, nikdy na rozdíl od ostatních nenesl vojenské tituly.[4]
Ve 30. roce vlády svého otce byl pověřen organizací významné první oslavy královského jubilea sed, podobně tomu bylo i se čtyřmi[3] či dokonce až šesti následujícími až do 45. roku vlády.[5] V 52. roce vlády, tehdy už více než šedesátiletý, byl po smrti svých starších bratrů nejstarším královým synem a tedy předpokládaným následníkem. Tento titul však užíval velmi krátce[5] a panovníkem se nestal – zemřel přibližně o 3 roky později, kolem 55. roku vlády Ramesse II.[6]