Chýlava (zaniklá vesnice)

Dnes je Chýlava (zaniklá vesnice) tématem, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. Jeho význam v posledních letech roste a pokrývá různé oblasti, jako je technologie, kultura, politika a věda. Chýlava (zaniklá vesnice) dokázal upoutat pozornost odborníků a fanoušků i občanů obecně a stal se základní součástí mediální a společenské agendy. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty a aspekty související s Chýlava (zaniklá vesnice) s cílem nabídnout ucelenou a aktualizovanou vizi tohoto dnes velmi důležitého tématu.

Chýlava
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
OkresPlzeň-jih
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°32′15″ s. š., 13°33′38″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíMěcholupy u Blovic
Nadmořská výška606 m n. m.
Počet domů0 (2020)
Počet ZSJ0
Chýlava
Chýlava
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chýlava je zaniklá vesnice nacházející se v Přírodním parku Buková hora – Chýlava v okrese Plzeň-jih, která v minulosti patřila k zelenohorskému panství.[1] Nachází se v prameništi Chýlovského potoka na rozhraní katastrálních území Měcholupy a Ždírec[2] v nadmořské výšce zhruba 606 m n. m. Dle archeologických nálezů se jednalo o minimálně pět samostatných budov.[3]

Jméno vesnice je pravděpodobně odvozeno od slova schýlený, což se může vztahovat k morfologii krajiny v okolí.[4] Zbytky vesnice byly identifikovány archeologickým výzkumem až v roce 2007 – dřívější výzkumy s počátkem v roce 1909 nebyly úspěšné nebo se případně zaměřily na jiné objekty v krajině.[5]

Podle archeologických nálezů je založení datováno do 13. století, přičemž v 15. století byla vesnice ještě obývaná. Vzhledem k nedalekým těženým zdrojům železné rudy je možné, že hlavním určením vesnice byla právě těžba, která se ale v těchto místech rozbíhala až v průběhu 15. století.[6]

První písemný záznam je však až z roku 1558, kdy je však vesnice uváděna jako pustá.[7] V některých zdrojích[8] je dáván zánik vesnice do souvislosti s třicetiletou válkou, což je ale vzhledem k záznamu z roku 1558 nemožné. V zelenohorském urbáři z roku 1681 je uváděna jako kompletně pobořená a zarostlá lesem.[9]

Reference

  1. ↑ ROŽMBERSKÝ, Petr a Veronika MACHOVÁ. Zámek a tvrz v Chocenicích. Plzeň: České Hrady, 2002. s. 12. ISBN 80-86596-08-7
  2. ↑ Příroda a okolí - Oficiální stránky obce Srby. www.srby.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-05. 
  3. ↑ GOJDA, Martin, Jan JOHN a Roman BREJCHA. Archeologie a letecké laserové skenování krajiny =: Archaeology and airborne laser scanning of the landscape. Plzeň: Katedra archeologie, Západočeská univerzita v Plzni, 2013. s. 250. ISBN 978-80-261-0194-9
  4. ↑ SEDLÁČEK, August. Místopisný slovník historický království českého. Praha: Argo, 1998. s. 310. ISBN 80-7203-099-X
  5. ↑ https://theses.cz/id/kgra1x/25683588
  6. ↑ BAUMANOVÁ, Monika. Vesnické osídlení a těžba nerostných surovin ve vrcholném a pozdním středověku. dspace5.zcu.cz. 2012. Dostupné online .  Archivováno 4. 6. 2020 na Wayback Machine.
  7. ↑ VAŘEKA, Pavel; HOLATA, Lukáš; PŘEROSTOVÁ, Hana. Zaniklé středověké vesnice na Blovicku (Plzeňský kraj). digilib.phil.muni.cz. 2008, roč. 33, čís. , s. 85–100. Dostupné online . ISSN 0231-5823. 
  8. ↑ HNOJSKÁ, Vendula. Srby: 1548-2018 : tak šel čas. Srby: Obecní úřad Srby, 2018. s. 7. ISBN 978-80-270-4091-9
  9. ↑ Archæologia historica. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2008, 33(1). s. 97. ISSN 0231-5823.
Zaniklé vesnice v okrese Plzeň-jih
ORP Blovice
ORP Nepomuk
ORP Přeštice

Bijadla • Háje • Hlupín • Horka • Jeseň • Křtělov • Kylčov • Lhota • Lom • Luh • Malešov • Peduše • Prusiny • Rudoltice • Střítež • Štěnovičky • Vícov • Zadeň • Záhorsko • Zboží

ORP Stod