Cerkev Nanebevstoupení Páně

V moderním světě je Cerkev Nanebevstoupení Páně tématem neustálých diskusí a zájmu. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu dnes nebo jeho vlivu na náš každodenní život, Cerkev Nanebevstoupení Páně je předmětem mnoha studií a výzkumů. Od svých počátků až po dnešní vývoj byl Cerkev Nanebevstoupení Páně tématem, které přitahovalo pozornost akademiků, odborníků a lidí všech věkových kategorií a prostředí. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Cerkev Nanebevstoupení Páně a jeho význam v dnešní společnosti a také jeho význam v budoucnosti.

Cerkev Nanebevstoupení Páně
Místo
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství a Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Souřadnice48°15′18,36″ s. š., 24°20′40,92″ v. d.
Map
Základní informace
Církevřeckokatolická
ZasvěceníSvátek Nanebevstoupení Páně
Architektonický popis
Stavební slohdřevěný kostel
Výstavba1824
Další informace
AdresaJasiňa, UkrajinaUkrajina Ukrajina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cerkev Nanebevstoupení Páně (ukrajinsky: Вознесенська церква) je dřevěná pravoslavná cerkev v Jasině v Zakarparské Ukrajině v okrese Rachov. Na severní straně u cerkve stojí dřevěná zvonice z roku 1813.

Je spoluužívána Ukrajinskou pravoslavnou církví (Moskevský patriarchát) a Rusínskou řeckokatolickou církví.[1]

Cerkev je zařazena na seznamu památek UNESCO[2]

Historie

Podle pověsti na místě v Jasině zanechal pastýř Ivan Struk své stádo ovcí, které nemohl převést přes průsmyk. Zastihla jej rychle nastupující zima. Narychlo pozastavil ohradu a sám se vydal domů. Na jaře se vrátil na místo, kde zanechal ovce. K jeho překvapení všechny ovce byly naživu. V údolí založil vesnici Jasina a z vděčnosti postavil dřevěnou kapli. Cerkev byla postavena v roce 1824. Také je nazývána Strukivský chrám.[3][4]

Cerkev je od 19. století velmi populární. Byla velmi často fotografována a její fotografie publikovány v časopisech, knihách a brožurách. Byla vydána v roce 1939 na poštovní známce. Mnoho zakarpatských umělců se věnovalo ztvárnění této umělecké památky.[3][4]

Dne 21. června 2013 na 37. zasedání Výboru pro světové dědictví UNESCO, které se konalo v Kambodži, byla cerkev Nanebevstoupení Páně včetně s dalšími dřevěnými cerkvemi v karpatském regionu v Polsku a na Ukrajině zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO.[5]

Architektura

Cerkev je huculský typ, roubená stavba pěti věžových srubů s dominantní střední části na půdorysu kříže.[6] Stavba je tvořena pěti dřevěnými roubenými sruby, které mají čtvercový půdorys, centrální srub je zakončen osmibokou jehlanovou střechou. Boční užší sruby jsou zastřešeny sedlovými střechami s malými věžičkami nad štíty. Části stavby, střechy jsou pokryty šindelem. Okolo srubů je postavena obvodová stříška položena na vyřezávaných trámech (krakorcích). V devadesátých letech 20. století byla k západnímu srubu přistavena přístavba. V roce 2006 byla obnovena střešní krytina.[4] V interiéru se dochoval vyřezávaný ikonostas z 18. století a gonfanon z počátku 19. století.[7]

Zvonice

Dřevěná dvoupatrová zvonice byla postavena v roce 1813 na jiném místě v Jasenici, v roce 1895 byla přestěhována na současné místo. Je jedenáct metrů vysoká postavena ze smrkových trámů. Přízemní patro je roubené na čtvercovém půdorysu s obvodovou pultovou střechou bez podpěr. Horní zvonová část je rámová, osmiboká, horizontálně ji dělí dvě přesahující okapové stříšky. Zvonice je zakončena nízkou jehlanovou střechou, krytou šindelem.[8] Ve zvonici jsou zavěšeny tři zvony. V roce 1971 byla restaurována.

Galerie

  • Dobová pohlednice s cerkví a zvonicí
    Dobová pohlednice s cerkví a zvonicí
  • Poštovní známka
    Poštovní známka
  • Zvonice a chrám
    Zvonice a chrám
  • Cerkev
    Cerkev
  • Zvonice
    Zvonice

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Вознесенська церква (Ясіня) na ukrajinské Wikipedii.

  1. ↑ Kolejne polskie zabytki na Liście Światowego Dziedzictwa UNESCO! Wpisano drewniane cerkwie polskiego i ukraińskiego regionu Karpat. Onet Podróże . 2013-06-21 . Dostupné online. (polsky) 
  2. ↑ КАРПАТСЬКІ ЦЕРКВИ СТАЛИ СПАДЩИНОЮ ЮНЕСКО. Фото. Історична правда . . Dostupné online. 
  3. ↑ a b KRUSHYNSʹKA, Olena. Zakarpatí : průvodce bývalou Podkarpatskou Rusí. 1. vyd. Praha: ACADEMIA, 2017. 575 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2647-7, ISBN 80-200-2647-9. OCLC 1003854880 S. 176–180. 
  4. ↑ a b c KRUSHYNSKA, Olena. Ясіня, Рахівський р-н, Закарпатська область.. derev.org.ua . 2009 . Dostupné online. 
  5. ↑ Drewniane cerkwie na liście UNESCO. Culture.pl . . Dostupné online. (polsky) 
  6. ↑ LANGER, Jiři; KUČA, Karel. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009. 2 svazky (528 s.). Dostupné online. ISBN 978-80-7185-980-2, ISBN 978-80-7185-982-6. OCLC 648151865 S. 303, 262. 
  7. ↑ Drewniane cerkwie w polskim i ukraińskim regionie Karpat. swiatowedziedzictwo.nid.pl . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-11. 
  8. ↑ LANGER, Jiři; KUČA, Karel. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009. 2 svazky (504 s.). Dostupné online. ISBN 978-80-7185-981-9, ISBN 978-80-7185-982-6. OCLC 648151865 S. 345–346. 

Související články

Externí odkazy