Bílý ostrov

V současnosti je Bílý ostrov tématem, které upoutalo pozornost lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na každodenní život, Bílý ostrov vyvolal rostoucí zájem o různá odvětví. V tomto článku do hloubky prozkoumáme nejdůležitější aspekty Bílý ostrov, od jeho vzniku až po jeho dnešní vývoj. Budeme analyzovat jeho důsledky, jeho výzvy a možná řešení, která byla navržena pro řešení tohoto problému. Kromě toho prozkoumáme názory odborníků a zkušenosti jednotlivců, kteří byli ovlivněni Bílý ostrov. Připravte se ponořit se do kompletní a obohacující analýzy Bílý ostrov!

O ruském ostrově v Karském moři pojednává článek Bílý ostrov (Rusko).
Bílý ostrov
Kvitøya
Ostrov ze satelitu Sentinel 2 (srpen 2020)
Ostrov ze satelitu Sentinel 2 (srpen 2020)
Bílý ostrov
Bílý ostrov
StátNorskoNorsko Norsko
Topografie
Rozloha682 km²
Zeměpisné souřadnice80°9′5″ s. š., 32°35′37″ v. d.
Nejvyšší vrchol (410 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel0
Hustota zalidnění0 obyv./km²
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílý ostrov (norsky Kvitøya) je neobydlený ostrov v souostroví Špicberky v Severním ledovém oceánu, o rozloze 682 km2.[1] Je nejvýchodnější částí Norského království. Nejbližší část ruské Arktidy, Viktoriin ostrov, leží jen 62 kilometrů na východ.

Popis

Ostrov je téměř zcela pokryt ledovcem. Několik málo oblastí bez ledu má rozlohu jen několik km2, jsou pusté a kamenité, největší oblast Andréeneset se nachází na jihozápadním cípu ostrova. Vyskytují se zde mroži.[2] Ostrov je součástí přírodní rezervace Nordaust-Svalbard.

Historie

Bílý ostrov byl objeven Holanďanem Cornelisem Gilesem v roce 1707,[1] a pod názvem Gilesova země se od té doby vyskytoval na mapách v různých tvarech, velikostech a pozicích. Současný název dal ostrovu velrybář z Tromsø Johan Kjeldsen v roce 1876.[1]

Ostrov byl místem posledního odpočinku členů polární balónové expedice, kterou roku 1897 uspořádal S. A. Andrée. Expedice se pokusila přeletět severní pól ve vodíkovém balónu, ale byli 14. července, méně než tři dny po startu, nuceni přistát na ledové kře asi 300 km severně od Bílého ostrova. Na ostrov došli 6. října a utábořili se na jedné z mála ploch bez ledu, nyní nazývané Andréeneset. Všichni tři členové výpravy zemřeli pravděpodobně během dvou týdnů po dosažení ostrova. Osud expedice byl po mnoho let jednou z největších záhad Arktidy, dokud nebyly v roce 1930 jejich pozůstatky objeveny členy posádky norské lodi Bratvaag. Na místě se zachovaly i deníky, záznamy vědeckých pozorování a fotografické desky, které byly hluboce zmraženy a mohly být vyvolány.

Na ostrově byl členům výpravy postaven pomník.[2]

Galerie

  • Trasa Andréeho expedice
    Trasa Andréeho expedice
  • Nezaledněné území Andréeneset ze satelitu (2020)
    Nezaledněné území Andréeneset ze satelitu (2020)
  • Pohled na ostrovní ledovec z Andréenesetu
    Pohled na ostrovní ledovec z Andréenesetu
  • Pomník členů expedice
    Pomník členů expedice

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kvitøya na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Kvitøya . Store norske leksikon, 14. února 2009 . Dostupné online. (norsky) 
  2. ↑ a b Andréeneset Kvitøya . Association of Arctic Expedition Cruise Operators . Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy