Dnes je Burian Osovský z Doubravice velmi aktuální téma, které ve společnosti vzbuzuje velký zájem. Význam Burian Osovský z Doubravice se odráží v jeho dopadu na různé aspekty každodenního života, od vědy a techniky po kulturu a mezilidské vztahy. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Burian Osovský z Doubravice a jeho vliv na moderní svět. Od jeho počátků až po současný vývoj se ponoříme do složitosti Burian Osovský z Doubravice a pokusíme se osvětlit aspekty, které jej činí tak fascinujícím a vlivným. Prostřednictvím analýzy, výzkumu a svědectví se snažíme nabídnout širokou a obohacující vizi o Burian Osovský z Doubravice a zveme čtenáře, aby se zamyslel a zpochybnil své vlastní chápání tohoto tématu, které je tak přítomné v naší realitě.
Burian Osovský z Doubravice | |
---|---|
![]() | |
Narození | 16. století |
Úmrtí | 1563 |
Choť | Eliška Osovská[1] |
Děti | Smil Osovský z Doubravice[1] |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Burian Osovský z Doubravice (počátek 16. století – 1563) byl český šlechtic.
Burian se narodil pravděpodobně na počátku 16. století, jeho otcem byl Smil II. Osovský z Doubravice, matkou Eliška Bítovská z Lichtenburka. V roce 1529 se v pomocném moravském vojsku zúčastnil tažení proti Turkům u Vídně. Po tom, co Smil Osovský v roce 1547 zemřel, se jeho synové Jaroslav, Karel a Burian podělili o statky Okarec, Valeč a Vedrovice. Burian získal Valeč, ale již v roce 1558 statek prodal. V roce 1556 však od Vratislava II. z Pernštejna a na Židlochovicích zakoupil třebíčské panství se zpustlým klášterem. Kvůli tomu se velmi výrazně zadlužil a byl proto donucen odprodávat jiný svůj majetek. Dluhy vzniklé nákupem panství Třebíč se snažil umořit také podporou vrchnostenského podnikání, čímž se opakovaně dostával do konfliktu s třebíčskými měšťany.
S třebíčskými měšťany vedl mnoho sporů, mimo jiné o stavbu pivovaru nebo mílové právo. Stejně tak vedl spory s Třebíčany o tom, zda by měla nebo neměla ve městě působit Bratrská jednota, tu Burian Osovský podporoval, třebíčští měšťané méně. Zemřel v roce 1563.[2] Dochovaný náhrobní kámen je vystaven v třebíčském zámku.[3]