V tomto článku prozkoumáme Buni Zom, téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. Od svého objevení nebo popularizace má Buni Zom velký dopad v různých oblastech a vyvolává diskuse a otázky týkající se jeho významu, implikací a možných aplikací. Prostřednictvím tohoto článku se pokusíme osvětlit Buni Zom a analyzovat jeho význam v moderní společnosti a také jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Bez ohledu na to, zda jste odborníkem v této oblasti nebo se o ní jen chcete dozvědět více, tento článek vám poskytne podrobný a aktuální pohled na Buni Zom.
Buni Zom | |
---|---|
![]() Buni Zom v roce 2002 | |
Vrchol | 6551 m n. m. |
Prominence | 2845 m[1] |
Izolace | 42,5 km → Tirič Mír |
Seznamy | Ultraprominentní hory |
Poloha | |
Světadíl | Asie |
Stát | ![]() |
Pohoří | Hindúradž |
Souřadnice | 36°9′15″ s. š., 72°19′39″ v. d. |
![]() ![]() Buni Zom | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Buni Zom je druhá nejvyšší hora v pohoří Hindúradž. Nachází se v distriktu Čitrál v pákistánské provincii Chajbar Paštúnchwá. Dosahuje výšky 6551 metrů[1][2] (podle jiných zdrojů 6542 metrů).
Buni Zom byl až do šedesátých let označován jako nejvyšší hora pohoří Hindúradž.[3] Hora je lemována na západě ledovci a na východě. Oba ledovce směřují na jih a jsou zdrojnicí řeky Phargram Gol, pravého přítoku řeky Mastuju.
Prvovýstup uskutečnili v roce 1957 po jihozápadním hřebeni Novozélanďané W. K. A. Berry a C. H. Tyndale-Biscoe.[3] Druhý výstup na Buni Zom uskutečnili v roce 1975 na jižní zdi Japonci Masao Okabe, Hideo Sató a Šigeru Tabe.[3] Potřetí zdolali horu v roce 1979 Američané Joe Reinhard a Richard J. Isherwood jižní stěnou a západním hřebenem.[3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Buni Zom na německé Wikipedii.