Bum (kabaret)

Tento článek se bude věnovat tématu Bum (kabaret), které se dnes stalo velmi aktuálním. Bum (kabaret) je velmi důležité téma, které vzbudilo velký zájem v různých oblastech, od akademiků až po širokou veřejnost. V průběhu let vyvolal Bum (kabaret) debaty, kontroverze a významný pokrok, což dokazuje jeho důležitost a význam v dnešní společnosti. Prostřednictvím podrobné analýzy budou prozkoumány různé aspekty související s Bum (kabaret) s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi na toto téma.

Kabaret Bum
Chybí zde svobodný obrázek
StátČeskoČesko Česko
Typ divadlakabaret
PředchůdceČervená sedma (někteří umělci)
NástupceRevoluční scéna
Další informace
AdresaPraha, Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bum byl pražský kabaret založený Emilem Arturem Longenem, který existoval pouze krátce v roce 1920. Z jeho členů vzešel základ souboru Revoluční scéna, kterou Longen založil bezprostředně po zániku kabaretu Bum na stejném místě.

Vznik a působiště

V roce 1920, po neshodách s Jiřím Červeným, majitelem kabaretu Červená sedma,[1] odešel Longen z Červené sedmy a založil vlastní kabaretní podnik s názvem „Bum“. Pro svůj kabaret získal řadu tehdejších hvězd i nadějných komiků. Z Červené sedmy k němu přešli Ferenc Futurista a jeho bratr Eman Fiala, z Rokoka pak Saša Rašilov a Josef Rovenský.[2] Kabaret působil v sále hotelu Adria na Václavském náměstí v Praze.[3]

Zaměření

Longen usiloval o to, aby repertoár kabaretu Bum zahrnoval groteskní komiku,[1] útočnou a provokující satiru a vysmíval se měšťáctví.[2]

Členové souboru

V souboru kabaretu Bum se s Longenem sešla řada tehdejších předních pražských komiků, například Vlasta Burian, Karel Noll, Ferenc Futurista, Eman Fiala, Saša Rašilov, Josef Rovenský a Xena Longenová.[2]

Zánik a jeho důsledky

Existence kabaretu Bum byla velmi krátká, trvala pouhého půl roku.[4] Spolupráce několika výrazných komických osobností se ukázala jako problematická. Hlavní spory probíhaly mezi Futuristou a Burianem, kteří si navzájem přebírali vtipy a dohadovali se o pořadí vystoupení.[1] Po zániku kabaretu Bum založil E. A. Longen na stejném místě divadlo Revoluční scéna, do kterého přešla část souboru.[5]

Citát

„ Longen se šeredně přepočítal. Kvantita se jednoduše neproměňuje v kvalitu. Tak jednoduché to s dialektikou není. A v umění už vůbec ne. Šest komiků najednou bylo příliš mnoho dobrého najednou. Spory mezi nimi byly na denním pořádku. I o to, kdo má dřív vyjít na scénu. Svářeli se hlavně Ferenc Futurista s Burianem. Po půl roce bylo po Bumu. Jeho konec měl však podnětný význam, neboť umožnil vznik Revoluční scény. “
—  Antonín Dvořák[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 193
  2. ↑ a b c Antonín Dvořák: Saša Rašilov, Orbis, Praha, 1965, str. 30
  3. ↑ Olga Vlčková: Divadlo a divadelní scény, Edice Zmizelá Praha, Paseka/Národní muzeum, Praha, 2014, str. 116, ISBN 978-80-7432-564-9 (Paseka), ISBN 978-80-7036-435-2 (Národní muzeum)
  4. ↑ a b Antonín Dvořák: Saša Rašilov, Orbis, Praha, 1965, str. 31
  5. ↑ Masarykova Univerzita Brno: České avantgardní divadlo: Andrea Jochmanová: Revoluční scéna In: http://www.phil.muni.cz/udim/avantgarda/index.php?pg=revolucni_scena

Literatura

Externí odkazy