Svět je plný záhad a zázraků a Bretschneiderovo ucho je toho dokonalým příkladem. Od nepaměti přitahuje Bretschneiderovo ucho pozornost a představivost lidstva, vyvolává debaty, teorie a nekonečný výzkum. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Bretschneiderovo ucho, od jeho dopadu na společnost až po jeho důsledky v moderním světě. Přidejte se k nám na této fascinující cestě, při které odhalíme tajemství a kuriozity obklopující Bretschneiderovo ucho a zjistíte, proč zůstává tématem všeobecného zájmu.
Bretschneiderovo ucho | |
---|---|
![]() | |
Základní údaje | |
Autor | Radomír Dvořák |
Datum odhalení | 23. června 2005 |
Umístění | |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°37′5,74″ s. š., 15°24′24,06″ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bretschneiderovo ucho je součástí Národního památníku odposlechu. Památník se skládá z trojice reliéfů vytesaných do skal lomů u Lipnice nad Sázavou.
Bretschneiderovo ucho bylo z reliéfů odhaleno jako první, stalo se tak dne 23. června 2005 a dostalo svůj název dle tajného policisty z románu Dobrý voják Švejk od spisovatele Jaroslava Haška. Tento tři metry vysoký ušní boltec, vytesala skupina kameníků pod vedením Radomíra Dvořáka z Havlíčkova Brodu a předlohou jim údajně byl sádrový model ucha z hostince U české koruny. Reliéf má symbolizovat špiclování, jednu z vlastností, která provází Čechy dějinami.