V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Bohumilická alej, prozkoumáme jeho původ, jeho význam dnes a jeho možné dopady v budoucnu. Od svého vzniku Bohumilická alej vzbuzuje zájem a zvědavost lidí všech věkových kategorií a profesí a stává se opakujícím se tématem konverzací, debat a akademických studií. V průběhu tohoto psaní se ponoříme do nejdůležitějších aspektů Bohumilická alej, analyzujeme jeho důsledky v různých kontextech a nabídneme kritický pohled na jeho vliv na současnou společnost. Prostřednictvím komplexního přístupu se budeme snažit poskytnout našim čtenářům úplnější pochopení Bohumilická alej a jeho důsledků v dnešním světě.
![]() Bohumilická alej | |
---|---|
![]() | |
Evidenční č. | 102708 (9508) |
Obec | Bohumilice |
Souřadnice | 49°5′39,06″ s. š., 13°49′28,38″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bohumilická alej je stromořadí nacházející se na východ od jihočeské obce Bohumilice (okres Prachatice) ve směru na Bošice. Je vedeno podél staré vozové cesty a podléhá památkové ochraně (k jejímu vyhlášení došlo v roce 1990). Alej se skládá z celkem 76 stromů. Větší část (74 exemplářů) je tvořeno lipami srdčitými (Tilia cordata) a zbylé dva stromy jsou lípy velkolisté (Tilia platyphyllos). Věk lip je odhadován na 150 let a nejmohutnější ze stromů dosahují obvodu až 4 metry. Ve stromech žijí dutinoví ptáci, například sovy, šplhavci (žluny či strakapoudi) a druhy sýkor. Vyskytují se zde ale také brouci (kupříkladu tesaříci, roháči či krasci), kteří využívají odumřelé nebo ještě odumírající dřevo.[1]