Bohumír Halouzka

V dnešním světě je Bohumír Halouzka téma, které vyvolává velký zájem a debaty. S pokrokem technologií a změnami v životním stylu se Bohumír Halouzka stal relevantním problémem, který ovlivňuje společnost jako celek. Z různých pohledů a výzkumů byl Bohumír Halouzka analyzován a byla navržena různá řešení k řešení tohoto problému. V tomto článku se ponoříme do nejdůležitějších aspektů souvisejících s Bohumír Halouzka, prozkoumáme jeho příčiny, důsledky a možná řešení. Kromě toho prozkoumáme význam Bohumír Halouzka v různých kontextech, od osobní úrovně až po globální dopad.

Bohumír Halouzka
Základní informace
Narození8. listopadu 1892
Olešnička část Štěpánova nad Svratkou, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. května 1983 (ve věku 90 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Žánryklasická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, sbormistr a varhaník
Nástrojevarhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohumír Halouzka (8. listopadu 1892 Olešnička[1] část Štěpánova nad Svratkou – 8. května 1983 Praha) byl český varhaník, hudební skladatel a pedagog.

Život

Již v dětství projevil mimořádné hudební nadání. Odešel studovat do Vídně. Na vídeňské Akademii (dnešní Universität für Musik und darstellende Kunst Wien) byl žákem Josefa Bohuslava Foerstera a Franze Schrekera. Po absolvování školy zůstal ve Vídni, stal se varhaníkem českého kostela, učil hudbu a vedl česká pěvecká sdružení.

Po první světové válce a vzniku Československa se vrátil do vlasti a působil jako ředitel kůru, sbormistr pěveckého spolku Puchmír a učitel hudby v Týně nad Vltavou. V roce 1924 přesídlil do Tábora, kde pokračoval v pedagogické činnosti, byl sbormistrem místního Hlaholu a varhaníkem v děkanském kostele Proměnění Páně na hoře Tábor. Zde setrval až do skončení druhé světové války.

Po osvobození se stal ředitelem hudební školy a učitelem zpěvu v Ústí nad Labem. Od roku 1949 žil v Praze. Dále pokračoval v pedagogické činnosti a pořádal varhanní koncerty.

Dílo

Jako skladatel byl velmi plodný, avšak většina jeho děl zůstala v rukopisech. S ohledem na své zaměření je velká část jeho tvorby věnována chrámové hudbě a varhanám. Komponoval však také písně, sbory a klavírní skladby.

Chrámové skladby

  • Čtyři mše
  • Ave Maria
  • Fatima (oratorium)
  • Verbum (oratorium)
  • Zjevení (oratorium)
  • Fantazie pro varhany (1924)

Melodramy

Vokální skladby

  • Prachatické písně
  • Táborské písně
  • Lenin
  • Blaťácké sbory (1926)
  • To je ta zem (text Marie Pujmanová).

Odkazy

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Zdeněk Stárek: Slovník českých sbormistrů I, A–L (Praha 1982).

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Štěpánov nad Svratkou

Externí odkazy