Božena Srncová

V dnešním článku se budeme věnovat tématu Božena Srncová, tématu, které v poslední době vyvolalo zájem a debatu. Božena Srncová je problém, který se týká širokého spektra společnosti, od osobních aspektů po politické, ekonomické a kulturní otázky. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a osvětlíme různé aspekty související s Božena Srncová s cílem nabídnout úplnou a objektivní vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

Božena Srncová
Narození11. června 1925
Praha
Úmrtí30. listopadu 1997 (ve věku 72 let)
Semily
Povolánísportovní gymnastka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Sportovní gymnastika na LOH
zlato LOH 1948 družstva
bronz LOH 1952 družstva

Božena Srncová, provdaná Krejcarová[1] žila v Lomnici nad Popelkou (11. června 1925, Praha – 30. listopadu 1997, Semily) byla česká sportovní gymnastka a olympijská vítězka. Na LOH 1948 v Londýně zvítězila v soutěži družstev žen. Na LOH 1952 v Helsinkách obsadila s družstvem žen bronzovou příčku.

LOH 1948 v Londýně

Vedoucími družstva sportovních gymnastek byly Marie Provazníková a Vlasta Děkanová. Sestavu s Boženou Srncovou dále tvořily Zdeňka Honsová, Miloslava Misáková, Věra Růžičková (původně náhradnice), Milena Müllerová, Zdeňka Veřmiřovská, Olga Šilhánová, Marie Kovářová a Eliška Misáková (in memoriam).

Krátce před začátkem onemocněla kamarádka Eliška Misáková tehdy neléčitelnou dětskou obrnou a v soutěži ji nahradila Věra Růžičková. E. Misáková zemřela krátce poté, co její sestra Miloslava a její přítelkyně získaly zlato. Při slavnostním vyhlášení vítězů byla československá vlajka olemována černou stuhou.[2] O této tragické události, i o přípravách a samotném průběhu gymnastické soutěže žen na londýnské olympiádě natočil režisér Miroslav Kačor v roce 2012 dokument Zlato pro Elišku.[3][4] Za vítězství sportovkyně získaly i gramorádio.[4][5]

O úspěchu gymnastek se podle slov Věry Růžičkové později moc nemluvilo a nepsalo také proto, že jejich vedoucí Marie Provazníková ihned po olympiádě volila emigraci a pro komunisty tak byla zrádkyní.[2]

LOH 1952 v Helsinkách

V bronzovém týmu kromě Boženy Srncové byly Hana Bobková, Alena Chadimová, Jana Rabasová, Alena Reichová, Matylda Šínová, Věra Vančurová a Eva Věchtová.

Odkazy

Reference

  1. ↑ JŮZLOVÁ, Jana; KOČÍ, Antonín. Česko. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1525-X. Kapitola Krejcarová-Srncová, s. 215. 
  2. ↑ a b Smrt, která zastínila olympijské zlato československých gymnastek | Zprávy | Tiscali.cz. zpravy.tiscali.cz . . Dostupné online. 
  3. ↑ Zlato pro Elišku (2012). : Dostupné online. 
  4. ↑ a b Zlato pro Elišku, dokument. : Dostupné online. 
  5. ↑ Gramorádio - Československé historické radiopřijímače Tesla. Československé historické radiopřijímače Tesla . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-21. 

Související články

Externí odkazy

Olympijské vítězky ve sportovní gymnastice - družstva
Disciplína v roce 1932 nebyla v programu olympijských her.
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.