V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Black and Blue a vše, co tento koncept obnáší. Od svého vzniku až po dnešní vývoj hraje Black and Blue zásadní roli v různých oblastech společnosti. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme vliv Black and Blue na kulturu, vědu, politiku a mnoho dalších aspektů každodenního života. Kromě toho se dozvíme o různých pohledech a názorech, které na Black and Blue existují, a také o kontroverzích, které v průběhu času vyvolal. Stručně řečeno, tento článek si klade za cíl nabídnout komplexní a obohacující vizi Black and Blue s cílem prohloubit jeho pochopení a jeho dopad na dnešní svět.
Black and Blue | ||||
---|---|---|---|---|
Interpret | The Rolling Stones | |||
Druh alba | studiové album | |||
Vydáno | 23. dubna 1976 | |||
Nahráno | 7. - 15. prosince 1974, 22. ledna - 9. února 1975, 25. března - 4. dubna 1975, 19. - 31. října 1975, 3. - 16. prosince 1975, 18. ledna - únor 1976 | |||
Žánr | rock | |||
Délka | 41:24 | |||
Jazyk | angličtina | |||
Vydavatelství | Rolling Stones Records/Virgin Records | |||
Producent | The Glimmer Twins | |||
The Rolling Stones chronologicky | ||||
| ||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Black and Blue je album The Rolling Stones vydané v roce 1976 a poprvé se na něm objevuje kytarista Ron Wood, který nahradil Micka Taylora.
Třinácté studiové album The Rolling Stones bylo od svého vydání na jaře roku 1976 hudební kritikou vláčeno jako podprůměrné. Přestože stanovisko příznivců skupiny bylo na rozdíl od názoru kritiky mnohem méně odmítavé, je nabíledni, že za svými předchůdci z počátku 70. let tato deska, stejně jako o dva roky starší It's Only Rock'n'Roll, pokulhává. Rolling Stones na ni zařadili pouhých osm skladeb, z toho sedm vlastních, celková kvalita je kolísavá. Písně "Hot Stuff" a "Hey Negrita", asi nejcharakterističtější počiny tohoto období, mají nakročeno k drsným pouličním funky songům, i přes slušné hudební zpracování ale nejsou příliš výrazné. To samé platí i o "Cherry Oh Baby" Erica Donaldsona, které se sice stala roztomilým a optimistickým pokusem Stones o jamajské reggae, nic víc už ovšem nenabídne. Na Black and Blue je ale k poslechu i několik mnohem silnějších písní, především rázná "Hand of Fate", zpověď odsouzeného kriminálníka s chytlavými Richardsovými riffy, skvělým sólem hostujícího Wayna Perkinse a stále výtečným vokálním projevem Micka Jaggera. Velmi dobře dopadly i oba melodické ploužáky "Memory Motel" a varhanní "Fool to Cry", z nichž zejména první jmenovaný si svými procítěnými klávesovými party, skvěle vystavěnou harmonií a epickým textem získal místo mezi nejoblíbenějšími baladami skupiny. Zvukově zajímavým dílem s tanečním, výrazně jazzovým laděním je "Melody", zatímco závěrečná "Crazy Mama" je klasickým rhythm'n'bluesovým, velmi zdařilým jamem, plně se hlásícím k odkazu Exile on Maint St. Albu Black and Blue už asi navždy zůstane nálepka méně povedeného, nevyrovnaného intermezza mezi dvěma úspěšnými obdobími Rolling Stones, stále se však jedná o desku, na které lze najít poctivou a nápaditou hudbu, za kterou se Stouni v žádném případě nemusí stydět.
Autory jsou Mick Jagger a Keith Richards, pokud není uvedeno jinak.
Album
Rok | Žebříček | Pozice |
---|---|---|
1976 | UK Top 60 Albums | 2 |
1976 | Billboard Pop Albums | 1 |
Singl
Rok | Singl | Žebříček | Pozice |
---|---|---|---|
1976 | "Fool To Cry" | UK Top 50 Singles | 6 |
1976 | "Fool To Cry" | The Billboard Hot 100 | 10 |
1976 | "Hot Stuff" | The Billboard Hot 100 | 49 |
1976 | "Hot Stuff" | Black Singles | 84 |
1976 | "Hot Stuff" | Club Play Singles | 11 |