Bjarni Herjólfsson
V dnešním světě je Bjarni Herjólfsson téma, které se stalo velmi aktuálním a je přítomné ve všech sférách každodenního života. Jeho dopad lze pozorovat v politice, společnosti, ekonomice a kultuře. Bjarni Herjólfsson vzbudil rostoucí zájem u lidí, kteří se snaží pochopit jeho důsledky a důsledky. V tomto článku prozkoumáme Bjarni Herjólfsson do hloubky a jak se dnes stalo tak relevantním tématem. Od jeho počátků až po jeho současný dopad budeme analyzovat jeho vliv a jeho roli v dnešním světě.
| Bjarni Herjólfsson | |
|---|---|
| Narození | 966 Island |
| Úmrtí | 10. století |
| Povolání | objevitel |
| Rodiče | Herjulf Bårdsson |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Bjarni Herjólfsson byl seveřansko-islandský cestovatel, námořník, obchodník a objevitel. Je prvním Evropanem, jehož známe jménem, který objevil americkou pevninu. Dle údajů ságy Grœnlendinga se tak stalo roku 986, během Bjarniho cesty za otcem do Grónska, při níž jeho loď zasáhla bouře a posádka zabloudila. Doplula k břehům neznámé země, ale neprobádala ji. Plula dál a snažila se nalézt Grónsko. Podle současných badatelů takto objevila ostrovy Newfoundland, Labrador a Baffinův ostrov v severní Americe. Podle Bjarniho vyprávění se řídil posléze syn Erika Rudého Leif Eriksson, který doplul na Newfoundland, přistál zde a založil historicky první evropské osídlení.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bjarni Herjólfsson na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
