V tomto článku podrobně prozkoumáme Bišnuprijská manipurština a jeho dopad na naši společnost. Bišnuprijská manipurština je široce diskutované téma, které vyvolalo kontroverze v různých oblastech. V průběhu let hrál Bišnuprijská manipurština zásadní roli v životech lidí, ovlivňoval kulturu, politiku, ekonomiku a mnoho dalších oblastí. Doufáme, že prostřednictvím této komplexní analýzy poskytneme jasnější pohled na Bišnuprijská manipurština a jeho význam v moderním světě.
Bišnuprijská manipurština বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী | |
---|---|
![]() | |
Rozšíření | Indie a Bangladéš |
Počet mluvčích | 120 000 |
Písmo | Bengálské písmo |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | bpy |
Ethnologue | bpy |
Wikipedie | |
https://bpy.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bišnuprijská manipurština (endonymum: বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী nebo ইমার ঠার – mateřský jazyk) je indoevropský indoíránský indoáríjský jazyk, kterým mluví asi 115 000 lidí[1]. Zapisuje se bengálským písmem. Mluví se jím hlavně v Indii (ve státech Ásám a Tripura) a v Bangladéši a Myanmaru.
V ISO 639-3 má bišnuprijská manipurština kód bpy.
Anglický název jazyka, Bishnupriya Manipuri, byl poprvé představen koncem devatenáctého století Dr. G. A. Griersonem.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Język bisznuprija-manipuri na polské Wikipedii.