V příštím článku budeme hovořit o Bitva v zátoce císařovny Augusty, dnešním velmi aktuálním tématu. Bitva v zátoce císařovny Augusty je téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě, ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu na osobní úrovni nebo jeho vlivu na různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku Bitva v zátoce císařovny Augusty vyvolal širokou diskusi a vyvolal rostoucí zájem mezi odborníky i fandy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Bitva v zátoce císařovny Augusty, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a vývoj v čase. Připravte se ponořit se do fascinujícího světa Bitva v zátoce císařovny Augusty a objevit vše, co toto téma nabízí!
Bitva v zátoce císařovny Augusty | |||
---|---|---|---|
konflikt: Druhá světová válka | |||
![]() Dopad sestřeleného japonského letounu do moře poblíž křižníku USS Columbia během útoku na ostrov Bougainville, 1.-2. listopadu 1943 | |||
Trvání | 1. listopad-2. listopad, 1943 | ||
Místo | Šalomounovy ostrovy, Tichý oceán | ||
Souřadnice | 6°24′ j. š., 155°9′ v. d. | ||
Výsledek | Americké vítězství | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bitva v zátoce císařovny Augusty byla jednou z námořních bitev druhé světové války v Pacifiku mezi japonským a americkým námořnictvem. Odehrála se v noci 1.-2. listopadu 1943 u ostrova Bougainville v Šalomounových ostrovech a představuje klíčovou část bitvy o Bougainville.
1. listopadu v 5:00 po leteckém a námořním bombardování začal v zátoce císařovny Augusty na západním pobřeží ostrova Bougainville výsadek. Z 12 transportních lodí se začalo vyloďovat 14 000 mužů 3. divize americké námořní pěchoty pod velením generálmajora Turnage. K jejich ochraně byla určena TF 39 pod velením kontradmirála Merilla složená z lehkých křižníků Montpelier, Cleveland, Columbia, Denver a torpédoborců Charles Ausburne, Dyson, Stanly, Claxton, Spence, Thatcher, Converse a Foote.
Japonci se nejprve neúspěšně pokusili zaútočit na výsadek letadly z Rabaulu. Potom v 17:20 vyplul z Rabaulu svaz lodí pod velením kontradmirála Sentaró Omoriho složený z těžkých křižníků Mjókó, Haguro, lehkých křižníků Sendai, Agano a torpédoborců Šigure, Samidare, Širacuju, Naganami, Hacukaze a Wakacuki.
V této bitvě došlo k několika kolizím mezi vlastními loděmi, které způsobily téměř více škody než dělostřelecká palba. Nejprve se srazily japonské torpédoborce Samidare a Širacuju a byly tím vyřazeny z boje. Potom se srazil křižník Mjókó s torpédoborcem Hacukaze a torpédoborec přišel o příď. Ani Američanům se nevyhnula kolize, když se srazily torpédoborce Thatcher a Spence. K bojovým úspěchům si mohou Američané připsat potopení křižníku Sendai a torpédoborce Hacukaze. Japoncům se torpédem podařilo zasáhnout torpédoborec Foote a dělostřeleckou palbou křižník Denver.
TF 39 splnila svůj úkol a zabránila Japoncům zaútočit na výsadková plavidla a účinná se ukázala i změna taktiky, kdy byla opuštěna nepružná formace jedné kýlové řady. Svoji roli sehrál i zdokonalený radar díky němuž americké lodě střílely přesněji.