Bioregion

V tomto článku se budeme věnovat tématu Bioregion, který vzbudil v dnešní společnosti velký zájem díky své relevanci a dopadu v různých oblastech. Bioregion je téma, které vyvolalo kontroverze a debaty a také vzbudilo zájem odborníků a specialistů v oboru. V tomto směru budeme zkoumat různé aspekty související s Bioregion, zkoumat jeho původ, vývoj, důsledky a možná řešení. Není pochyb o tom, že Bioregion představuje v současném kontextu velmi důležité téma, proto je nezbytné prohloubit jeho pochopení a analýzu.

Zachovalý ráz krajiny Šumavského bioregionu (1.62)

Biogeografický region (bioregion) je individuální jednotka biogeografického členění ČR na regionální úrovni. Bioregion je charakteristický shodnou vegetační stupňovitostí. Biocenózy bioregionu jsou ovlivněny jeho polohou a mají své chorologické rysy, dané zvláštnostmi postglaciálního vývoje flóry a fauny. V rámci bioregionu se tak většinou již nevyskytují jiné rozdíly v potenciální biotě než rozdíly způsobené odlišným ekotopem. Bioregion je vnitřně heterogenní a obsahuje typickou mozaiku nižších jednotek - biochor a skupin typů geobiocénů. Zpravidla se také vyznačuje charakteristickým reliéfem, klimatem a půdním pokryvem. Bioregion je převážně jednotkou potenciální bioty, nevychází tedy z aktuálního stavu krajiny, ale má specifický typ a určitou intenzitu využití člověkem. Stručně řečeno, zahrnují zpravidla výrazně odlišné krajiny. Plocha bioregonu dosahuje přibližně 100 - 1000 km2.[1]

Kritéria pro vymezení samostatného bioregionu:

  • území má kombinaci STG a typů biochor odlišitelnou od okolí
  • v území je charakteristické rozšíření typických geoelementů, migrantů a reliktů
  • území v plochém reliéfu patří do stejného úmoří
  • území je prostorově souvislé
  • plocha musí být větší než 100 km2

Hodnocení ostrosti hranic bioregionů:

  • ostré hranice - zde dochází k rychlému a výraznému přechodu charakteru jednoho bioregionu v druhý (cca v pásu 2 km širokém). Tyto hranice jsou dány především změnou podloží, tektonicky podmíněnou změnou reliéfu nebo změnou hydrických vlastností půd.
  • neostré hranice - oblasti s velmi pozvolným gradientem změn mezi bioregiony (často až 10 km široké). Tato oblast jsou označována jako přechodná zóna. tyto hranice jsou dané především rozdíly v klimatu, v rozšíření bioty nebo pozvolnými změnami reliéfu.[2]

Seznam bioregionů ČR

V ČR bylo vymezeno 91 bioregionů. Z toho 71 v rámci hercynské podprovincie, 4 v polonské podprovincii, 11 v západokarpatské podprovincii a 5 v rámci severopanonské podprovincie.[1] Bioregiony jsou číslovány. První číslice kódu označuje podprovincii (1 – hercynská, 2 – polonská, 3 – západokarpatská, 4 – severopanonská). Druhá číslice je pořadovým číslem bioregionu v rámci podprovincie, kde byly bioregiony seřazeny v pořadí od teplé oblasti po chladnou a od západu na východ. Plocha bioregionů se pohybuje od 100 km2 (Macošský bioregion) až po necelých 2900 km2 (Plzeňský bioregion).[2]

Bioregiony:

Související články

Reference

  1. ↑ a b c CULEK, Martin, a kol. Biogeografické členění České republiky II. díl. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. 589 s. ISBN 80-86064-82-4. 
  2. ↑ a b CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. Praha: ENIGMA, 1996. 347 s. ISBN 80-85368-80-3.