Ve světě Biodostupnost vždy existoval neustálý a neustále se vyvíjející zájem. Ať už mluvíme o historické osobnosti, kulturním fenoménu nebo vědeckém tématu, Biodostupnost tak či onak zanechal na lidstvu stopy. Jeho vliv se postupem času rozšířil a působí dodnes. V tomto článku podrobně prozkoumáme důležitost Biodostupnost a to, jak formovala naši společnost, a také důsledky, které má pro budoucnost. Od svých počátků až do současnosti vyvolal Biodostupnost nespočet diskusí, debat a studií, které se snaží porozumět jeho rozsahu a smyslu v životě lidí.
Jako biodostupnost (angl. bioavailability) se ve farmakologii označuje podíl podané dávky nezměněné látky, který vstoupí do systémového oběhu. Jde o jednu z hlavních farmakokinetických vlastností léčiv. Podle definice: podá-li se látka do žíly, její biodostupnost je 100 %.[1] Ovšem při podání jinými cestami (například orálně) biodostupnost klesá (vzhledem k neúplné absorpci a metabolismu prvního průchodu) a může se lišit osobu od osoby (vzhledem k individuálním odlišnostem). Biodostupnost je jednou z hlavních veličin farmakokinetiky, protože se s ní musí pracovat při výpočtu dávkování při ne-nitrožilních způsobech podání léčiv.
Pro dietní doplňky, byliny a jiné nutrienty, u kterých je cesta podání skoro vždy ústy, je biodostupnost obecně určena jednoduše jako množství či podíl požité dávky, která se vstřebá.[2]
Biodostupnost je pro léčiva a pro dietní doplňky definována mírně odlišně, především kvůli způsobu podání a právním regulacím.
Biopřístupnost je koncept příbuzný k biodostupnosti v kontextu biodegradace a znečištění životního prostředí. Molekula (často perzistentní organický polutant) se považuje za biopřístupnou, pokud „může projít buněčnou membránou z prostředí do organismu, má-li organismus k chemikálii přístup“.[3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bioavailability na anglické Wikipedii.