Dnes je Bilogora tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Ať už se jedná o politickou debatu, kulturní fenomén, technologický pokrok nebo historickou událost, Bilogora vzbuzuje zvědavost a zájem milionů lidí po celém světě. V tomto článku do hloubky prozkoumáme všechny aspekty související s Bilogora, analyzujeme jeho dopad v různých oblastech a nabídneme širokou a kompletní vizi tohoto tématu, která je dnes tak relevantní.
Bilogora | |
---|---|
Pohled na krajinu u Bilogory | |
Nejvyšší bod | 309 m n. m. (Rajčevica) |
Délka | 102,8 km |
Šířka | 17,3 km |
Rozloha | 1641 km² |
Nadřazená jednotka | Panonská pánev |
Sousední jednotky | Papuk, Kalnik, Moslavačka gora, Podrávská nížina |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Bilogora | |
Souřadnice | 45°54′11″ s. š., 17°4′58″ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bilogora je nízké pohoří v severovýchodním Chorvatsku. Prochází Koprivnicko-križeveckou župou a na hranici Bjelovarsko-bilogorské a Viroviticko-podrávské župy. Podle pohoří byla pojmenována Bjelovarsko-bilogorská župa, na jejímž území částečně leží. Nejvyšším vrcholem je 309 m vysoký kopec Rajčevica (rovněž nazývaný Stankov vrh). Pohoří Bilogora je protáhlé a rozkládá se mezi pohořím Kalnik na severozápadě a pohořím Papuk na jihovýchodě.
Na úpatí pohoří se nachází mnoho měst, k nimž patří Križevci, Koprivnica, Bjelovar, Virovitica, Grubišno Polje a Slatina. V pohoří pramení řeky Česma a Ilova. Bilogora je jedním z nejnižších pohoří, ale také jedním z nejrozsáhlejších.
V pohoří se nacházejí ložiska ropy, zemního plynu a hnědého uhlí.
Jsou zde uvedeny všechny vrcholy vyšší než 240 metrů nad mořem.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bilogora na chorvatské Wikipedii.