V tomto článku se bude Biely potok zabývat z globální a otevřené perspektivy s cílem poskytnout komplexní vizi na toto téma. Bude analyzován její význam, důsledky a možné výzvy, kterým v současnosti čelí. Podobně budou zkoumány různé přístupy a úhly pohledu, abychom nabídli panoramatický pohled, který čtenářům umožní hluboce porozumět relevanci Biely potok v různých kontextech. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se budeme snažit přispět k debatě a úvahám na toto téma se záměrem poskytnout nové perspektivy a obohatit znalosti o Biely potok.
Biely potok | |
---|---|
![]() Biely potok proti proudu pod lávkou před ústím do Hornádu | |
Základní informace | |
Délka toku | 11 km |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Geravy 900 m n. m. | |
Ústí | |
do Hornádu | |
Protéká | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biely potok je potok v Slovenském ráji.
Biely potok pramení severně od planiny Geravy a kaňonovitým údolím klesá až k vodní nádrži Klauzy. Za nádrží potok prochází Tomášovskou Belou, do které se vlévá potok Kyseľ procházející roklemi Malý a Veľký Kyseľ. Biely potok ústí z pravé strany nedaleko Čingova pod Tomašovským výhledem do Hornádu.
Od vodní nádrže Klauzy po ústí do Hornádu a dále ke Smižanské maši se využívalo Bieleho potoka ke splavování dřeva z okolních lesů. Od splavování bylo upuštěno v roce 1950.[1]