Bhávaná

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Bhávaná a prozkoumáme jeho původ, vývoj a význam pro dnešek. Bhávaná je předmětem zájmu a diskusí již mnoho let a jeho vliv zasahuje do různých oblastí společnosti. V tomto směru budeme do hloubky analyzovat různé aspekty, které činí Bhávaná tak vzrušujícím tématem, od jeho dopadu na populární kulturu až po jeho důležitost v akademické a vědecké oblasti. Připravte se na objevování všech fascinujících aspektů Bhávaná a ponořte se na cestu, která vás povede k lepšímu pochopení jeho významu v dnešním světě.

Bhávaná je sanskrtské i pálijské slovo, které označuje buddhistickou praxi „kultivace mysli“. Do češtiny se obvykle překládá poněkud mlhavým termínem meditace. Dělí se na dva druhy:

Soustředění uklidňuje mysl, očišťuje ji dočasně od poskvrn a je tak předpokladem vhledu do pravé podstaty skutečnosti, tj. do její pomíjivosti, neuspokojivosti a bezpodstatnosti. Tento intuitivní vhled pak vede k dosažení čtyř nadsvětských stezek (arija magga), které směřují k nirváně.

Techniky rozvoje soustředění lze nalézt i v mnoha jiných náboženstvích a spirituálních směrech, naproti tomu rozvoj vhledu je specificky buddhistický.

Bhávaná je jedním z Deseti záslužných činů.

Následující tabulka shrnuje několik nejpoužívanějších buddhistických meditačních technik:

Typ meditace Metoda Vyhlazuje Rozvíjí
Samatha
(meditace k uklidnění mysli)
Ánápána (pozornost věnovaná dýchání) nesoustředěnost soustředění
Mettá bhávaná nenávist a citová pouta milující laskavost
Karuná bhávaná krutost, sentimentální lítost a úzkost soucit
Muditá bhávaná nelibost a závist nesobeckou radost
Upekkhá bhávaná apatickou lhostejnost vyrovnanost a nestrannost
Vipassaná
(meditace vhledu)
Rozjímání nad pomíjivostí žádostivost vnitřní mír
Rozjímání o šesti prvcích pýchu jasné chápání pravé povahy mysli a těla
Rozjímání nad podmíněností nevědomost moudrost