V dnešním světě se Benešův mlýn (Tužín) stal tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku upoutal Benešův mlýn (Tužín) pozornost společnosti a vyvolal debaty, úvahy a hloubkové studie. Význam Benešův mlýn (Tužín) spočívá v jeho dopadu na každodenní život a jeho vlivu na různé aspekty společnosti. V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad Benešův mlýn (Tužín) dnes, analyzujeme jeho důsledky a poskytneme komplexní přehled o jeho významu v moderním světě.
Benešův mlýn | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Výstavba | před 1627 |
Přestavba | 1932 |
Poloha | |
Adresa | Tužín č.p. 22, Radim, okres Jičín, ![]() |
Souřadnice | 50°27′38,4″ s. š., 15°26′36″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Benešův mlýn (Dolení) v obci Tužín v okrese Jičín je vodní mlýn, který stojí na jižním okraji obce na Tužínském potoce.[1]
Mlýn dal roku 1627 Albrecht z Valdštejna do majetku kartuziánům. Později se dostal do vlastnictví Jana Beneše, který v roce 1932 přistavěl pekárnu a žitný chléb rozvážel do okolí.[2]
Mlýn je po rekonstrukci a slouží k rekreaci potomků původního majitele, opraven byl i rybníček.[2]
Voda na vodní kolo vedla náhonem z potoka přes rybníček, kde tvořila zásobu.[2] Dochovalo se torzo obyčejného složení (mlýnská hranice, část hřídele vodního kola a paleční kolo) a výroba elektrické energie.[1]