Březenský tunel

V dnešním článku prozkoumáme fascinující historii Březenský tunel, tématu, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a bylo v průběhu let předmětem debat a studií. Od svého vzniku až po svůj vliv na moderní společnost, Březenský tunel zanechal nesmazatelnou stopu v historii. Prostřednictvím podrobné a hloubkové analýzy se budeme snažit porozumět důležitosti a dopadu Březenský tunel v různých oblastech života, stejně jako jeho pokračující relevanci dnes. Zjistíme, jak Březenský tunel utvářel naše přesvědčení, naše hodnoty a naše interakce se světem kolem nás a jak je dnes stále aktuálním tématem. Připojte se k nám na této cestě objevování a úvah o Březenský tunel, postavě nebo tématu, které stále vzbuzuje zájem a zvědavost.

Březenský tunel
Vjezd u Droužkovic
Vjezd u Droužkovic
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Provozní délka1 758 m
Lokalizace
Souřadnice50°24′38,46″ s. š., 13°25′9,15″ v. d.
Březenský tunel
Březenský tunel
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Březenský tunel je druhý nejdelší železniční tunel v České republice, nachází se na železniční trati Lužná u Rakovníka – Žatec – Chomutov v blízkosti obce Březno.

Tunel uvedený do provozu 1. dubna 2007 se nachází na nově vybudované přeložce úseku Březno u Chomutova – Chomutov trati 124 z Lužné u Rakovníka do Žatce. Celkově bylo z důvodu uvolnění hnědouhelných ložisek firmě Severočeské doly přeloženo 7,1 km trati.[1]

Březenský tunel byl se svými 1758 metry[2] až do zprovoznění Ejpovického tunelu (4150 m) nejdelším železničním tunelem v České republice. Dalším v pořadí je Špičácký tunel z roku 1877 (1747 m).[3] Na rozdíl od Ejpovického tunelu jsou ale oba tunely jsou jednokolejné a neelektrifikované.

Po obou stranách tunelu se nacházejí pochozí stezky, na jedné straně s výklenky každých 20 metrů. Tunel je obsluhován z nově zřízených účelových komunikací vedených k oběma portálům.

Stavební práce

Tunel byl budován za pomoci dvou metod: metodou obvodového vrubu s předklenbou a sekvenční metodou. V případě metody obvodového vrubu s předklenbou se jednalo o její první využití ve střední Evropě.[1]

V roce 2003 došlo v průběhu ražby ve vzdálenosti 860 m od vjezdového portálu k závalu o délce 72 metrů. Po téměř dvouletém přerušení stavby byl tunel znovu proražen a v místě závalu byla z povrchu vyhloubena šachta, která byla následně přebudována na únikový východ.[2]

Projektantem tunelu byl Ing. Roman Smida a autorem návrhu vjezdových portálu Ing. arch. Petr Šafránek.

Elektrifikace

V letech 2023–2024 je plánovaná elektrifikace úseku mezi Březnem a Chomutovem, jehož je tunel součástí.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Silnice Železnice . 19. 10. 2008, rev. 24. 11. 2008 . Dostupné online. 
  2. ↑ a b Projekty a realizace : Březenský tunel na přeložce trati Březnou u Chomutova – Chomutov . Praha: SUDOP PRAHA, 2007 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-04. 
  3. ↑ VODĚROVÁ, Hana. Špičácký tunel a jeho historie . Plzeň: Vítaný host : Čtvrtletník příznivců Plzeňského kraje, Léto 2008 . Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. ↑ Zdopravy.cz: Správa železnic elektrifikuje druhý nejdelší tunel, uhlí bude možné vozit přes Chomutov . 17. 6. 2020, rev. 17. 6. 2020 . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy