Břístevská hůra

V tomto článku se budeme věnovat tématu Břístevská hůra, které v dnešní společnosti vzbudilo velký zájem. Břístevská hůra je téma, které ovlivňuje různé oblasti každodenního života, od politiky a ekonomiky až po kulturu a vzdělávání. Je to téma, které vyvolává diskuse, úvahy a kritiku a které je nepochybně zásadní pro pochopení současné reality. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Břístevská hůra, analyzujeme jeho dopad, jeho důsledky a jeho význam v dnešním světě. Kromě toho představíme různé pohledy a názory odborníků na Břístevská hůra s cílem nabídnout ucelenou a obohacující vizi tohoto dnes tak aktuálního tématu.

Břístevská hůra
Břístevská hůra (nad dálnicí D11)
Břístevská hůra (nad dálnicí D11)
Vrchol233 m n. m.
Poznámkanádherný výhled do krajiny, romantické ruiny vyhořelé kaple
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříStředolabská tabule / Českobrodská tabule / Kouřimská tabule / Chrástecká část
Souřadnice50°8′16″ s. š., 14°51′4″ v. d.
Břístevská hůra
Břístevská hůra
Horninaslínovec, štěrkopísek
PovodíLabe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břístevská hůra (na některých mapách také Vršek u Starého Vestce, Vršek u Vestce, ve starší literatuře Křížová hůrka, na online mapách bez názvu) je 233 m n. m. vysoký svědecký vrch. Nalézá se mezi středočeskými obcemi Bříství a Starý Vestec v okresu Nymburk; u sjezdu z dálnice D11 na jejím 18. kilometru. Tvoří trojvrší s Přerovskou a Semickou hůrou, společně se nazývají Polabské hůry.

Neobdělávaná část hůry je přírodní památkou – Evropsky významnou lokalitou Natura 2000.

Geologie a geomorfologie

Je to výrazný svědecký vrch s vrcholovou plošinou. Je tvořený turonskými slínovci (s polohami vápenců) jizerského souvrství a spodnopleistocenním štěrkopískovým pokryvem.[1]

Na jihu je vrch oddělen sedlem od rozsáhlé svědecké plošiny Horky (vrcholová kóta 244 m), která pokračuje směrem na vjv k Poříčanům a je dlouhá až 5 km.[2]

Vrch náleží do celku Středolabská tabule, podcelku Českobrodská tabule, okrsku Kouřimská tabule a Chrástecké části. Zbylé dvě Polabské hůry leží již v Nymburské kotlině.[3]

Čistec roční

Ochrana přírody

Dne 5. října 2009 vláda ČR na návrh ministra životního prostředí Ladislava Mika zařadila celou Břístevskou hůru do seznamu Evropsky významných lokalit Natura 2000 (název přírodní památky Polabské hůry).[4][5] EVL byla vyhlášena rozhodnutím Evropské komise v lednu 2011.[6]

Rostlinstvo na hůře a v jejím okolí

Západní a jižní svah hůry je porostlý starými ovocnými stromy, mezi nimi se přes zanedbanou údržbu uchovávají teplomilná stepní bylinná společenstva. Jsou zde bohatá naleziště vzácného hořečku nahořklého a zárazy síťnaté. Dále tu roste sesel roční, zvonek klubkatý, lněnka lnolistá, bezkolenec rákosovitý, čistec roční, úporek pochybný a řada dalších bylin.

Východní a severní svah společně s vrcholem byl osázen nepůvodní borovicí černou. Okolí vršku je s výjimkou dálničního tělesa intenzivně zemědělsky využívané.

Zřícenina kaple

Zřícenina kaple Povýšení sv. Kříže na Břístevské hůře

Na vrcholu Břístevské hůry se nalézá zřícenina barokní kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1714. Je centrálního typu ve tvaru kříže delší osou orientovaná ve směru sever – jih.[7] Po úderu blesku vyhořela v letech 1764, 1818 a 1878 a od tohoto roku nebyla obnovena. Kaple má základy půdorysu ve tvaru kříže o délce 11,92 m a šířce 10,40 m. Zdroje z počátku 20. století ještě uváděly zbytky klenby a stopy barokní výmalby, které se do dnešní doby nedochovaly.[8]

Turistická značka

Přes Břístevskou hůru vede žlutá turistická značka, která začíná u motorestu Ohio v Kersku, vede přes Velenku, les Psárce a Břístevskou hůru dále do Starého Vestce a Přerova nad Labem. Stezka končí na vrcholu Přerovské hůry.

Reference

  1. ↑ Geologická mapa 1:50 000 . Česká geologická služba . Dostupné online. 
  2. ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  3. ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  4. ↑ Popis evropsky významné lokality Polabské hůry. www.nature.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-14. 
  5. ↑ Návrh na vyhlášení přírodní památky Natura 2000 Polabské hůry s mapkou. www.mzp.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-19. 
  6. ↑ EVL Polabské hůry v seznamu, který je součástí rozhodnutí Evropské komise ze dne 10. ledna 2011
  7. ↑ Zmínka o kapli Povýšení sv. Kříže a fotografie. www.farnost-celakovice.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-19. 
  8. ↑ Zmínka o kapli v Přerovské kronice na straně 79 (číslování PDF). www.prerovnl.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-31. 

Externí odkazy