V tomto článku prozkoumáme Bělorusko-polská státní hranice, téma, které upoutalo pozornost odborníků i nadšenců. Bělorusko-polská státní hranice je koncept, který je předmětem debat a analýz v různých oblastech, od vědy po populární kulturu. V průběhu historie hrál Bělorusko-polská státní hranice zásadní roli v životech lidí a ovlivňoval způsob, jakým myslíme, jednáme a jak se vztahujeme ke světu kolem nás. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme různé pohledy na Bělorusko-polská státní hranice a zdůrazníme jeho nejrelevantnější a nejkontroverznější aspekty. Kromě toho prozkoumáme, jak se Bělorusko-polská státní hranice vyvíjel v průběhu času a jaký je jeho význam dnes. Připravte se na vstup do fascinujícího světa Bělorusko-polská státní hranice!
Bělorusko-polská státní hranice je státní hranice mezi Běloruskem a Polskem. Je současně vnější hranicí Evropské unie a Schengenského prostoru. Táhne se v délce 418 km. V celém svém průběhu je totožná s odpovídající částí bývalé státní hranice polsko-sovětské. V roce 2022 zde byla vybudována tzv. polsko-běloruská bariéra v délce 186 km, která má Polsko bránit před ilegální migrací.[1] Byla reakcí na migrační krizi předchozího roku.[2]
Polsko-běloruská státní hranice počíná na bělorusko-polsko-ukrajinském trojmezí na řece Západní Bug. Táhne se jeho tokem na severozápad až k vesnici Niemirów, kde se stáčí k severovýchodu. Protíná Bělověžský prales, kde se stáčí na sever a pokračuje severozápadně až k bělorusko-litevsko-polskému trojmezí na řece Marycha.
Na bělorusko-polské státní hranici je celkem třináct hraničních přechodů, z toho sedm silničních, pět železničních a jeden říční pro kajaky, otevřený pouze sezónně.