Běleň

Téma Běleň upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po důsledky na populární kulturu se Běleň ukázal jako fascinující téma, které stojí za to studovat v mnoha oblastech. V průběhu historie hrál Běleň zásadní roli při utváření veřejného mínění a utváření globálních trendů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Běleň a jeho vliv na různé aspekty každodenního života.

Běleň
Běleňská lípa
Běleňská lípa
Lokalita
Charakterosada
ObecMalšín
OkresČeský Krumlov
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°41′20″ s. š., 14°19′47″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíBěleň (5,0393 km²)
Nadmořská výška640 m n. m.
PSČ382 73[1]
Běleň
Běleň
Další údaje
Zaniklé obce.cz505
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Běleň (německy Wieles[2]) je částečně zaniklá osada v okrese Český Krumlov, která byla vysídlena odsunem Němců po druhé světové válce. V dnešní době spadá tato osada pod obec Malšín a je využívána především jako rekreační oblast.

Název

Název vesnice je nejspíše odvozen z osobního jména Bělen nebo Bielen ve významu Bělenův dvůr. V průběhu dějin jméno vsi prošlo složitým jazykovým vývojem, během něhož bylo poněmčeno a německý tvar byl přejímán zpět do češtiny. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Bieleins (1379), Bielens (1456), Bielen a Wiellens (1541), z Veleni (1550), u Veleni (1579), Bielas (1589), Vieless (1598), Wielas (1654), Weles (1720), Wieles, Weles nebo Werles (1789) a Wieles, Weles nebo Willes (1841). [2]

Historie

Předpokládá se, že vznikla na přelomu 11. a 12. století.[3] První zmínky o Bělenově dvoře, pravděpodobně nejstarším statku, uvádí rožmberský urbář již v roce 1374. V letech 1938 až 1945 byla ves v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.[4]

Přírodní poměry

V katastrálním území Běleň se nachází evropsky významná lokalita Vltava Rožmberk – Větřní, která se částečně kryji s přírodní památkou Nahořanské tůně v údolní nivě Vltavy. Chráněné území bylo vyhlášeno k udržení a podpoře populace kriticky ohroženého stulíku malého, která se vyskytuje ve dvou tůních.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů[5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 102 104 96 95 90 87 87 50 . . . . 6 11
Domy 16 18 17 17 17 18 16 12 . . . . 3 5

Obecní správa

Osada stojí v katastrálním území Běleň s rozlohou 5,0393 km².[6] Při sčítání lidu v letech 1869–1930 byla Běleň obcí v okrese Kaplice.[7] Během té doby k ní patřily osady Branná, Chvalín, Šafléřov, Vojtín a Zábraní.[8] Při sčítání roku 1950 byla vesnice součástí obce Ostrov v okrese Kaplice a v následujících letech jako místní část zanikla.[7]

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ PSČ Malšín, Běleň psc.cz
  2. ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Běleň, Wieles, s. 49–50. 
  3. ↑ Běleň zanikleobce.cz
  4. ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha. 1938. : Dostupné online. S. 64. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Český statistický úřad, 2015-12-21 . Kapitola Okres Český Krumlov. Dostupné online. 
  6. ↑ Katastrální území Běleň: podrobné informace . Územně identifikační registr ČR . Dostupné online. 
  7. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí . Český statistický úřad, 2015-12-21 . S. 11. Dále jen Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011, s. 35, 194, 560, 651.

Externí odkazy

Části obce Malšín
Části obce
Ostatní