Bílá Hora (pražská čtvrť)

V dnešním světě je Bílá Hora (pražská čtvrť) téma, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. Od svých počátků až do současnosti byl Bílá Hora (pražská čtvrť) referenčním bodem a diskusí v různých oblastech, od politiky po kulturu. Jeho dopad byl takový, že zanechal nesmazatelnou stopu v historii a jeho význam přetrvává dodnes. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Bílá Hora (pražská čtvrť), od jeho nejkontroverznějších aspektů až po jeho pozitivní přínosy. Budeme analyzovat jeho vliv v různých oblastech a jak utvářel svět, ve kterém žijeme. Bílá Hora (pražská čtvrť) je bezpochyby i nadále velmi důležitým tématem a jeho studium je nezbytné pro pochopení dnešní společnosti.

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Návrší Bílá hora s pomníkem bitvy v roce 1620
Velká hospoda, někdejší klášter servitů na Bílé hoře, kulturní památka
Kostel Panny Marie Vítězné, národní kulturní památka

Bílá Hora (německy Weißer Berg) je místní název a čtvrť v Praze, v jejíž severní části se nachází velká část návrší Bílá hora včetně jeho vrcholu o nadmořské výšce 381 m. Čtvrť nesoucí jméno podle tohoto návrší je známa především tím, že se zde 8. listopadu 1620 odehrála bitva na Bílé hoře.

Historie

Bitva na Bílé hoře trvala přibližně 2 hodiny, účastnilo se jí 48 000 bojovníků a znamenala faktický konec českého stavovského povstání. V té době už existoval letohrádek Hvězda, který je dnes asi nejznámější kulturní památkou Bílé Hory. V době pobělohorské byl na Bílé hoře založen klášter servitů a postupně vybudován poutní areál při kostele Panny Marie Vítězné.

K Praze byla čtvrť připojena v 60. letech, ještě před druhou světovou válkou v roce 1937 sem ale byla zavedena tramvajová trať a z urbanistického hlediska si Bílá Hora téměř zachovala tehdejší podobu, nebylo zde vystavěno žádné sídliště a kromě přípojky na úsek 517 pražského okruhu, tudy nevede dálnice. Před válkou se zde také, poblíž Vypichu, konaly každoroční vojenské přehlídky, které přehlížel prezident Tomáš Garrigue Masaryk na koni.

V dubnu 2015 byla otevřena prodloužená linka A Pražského metra, do stanice Nemocnice Motol ve svahu u Motolské nemocnice. V další fázi (původně plánováno na rok 2017) by měla vzniknout přímo stanice Bílá hora, situovaná přibližně na místě dnešní tramvajové smyčky.

Charakter čtvrti

Okolí vrcholu návrší je součástí katastrálního území Ruzyně (k Praze připojena 1. července 1960, nyní městská část Praha 6), jižní část čtvrti Bílá Hora patří do katastrálního území Řepy (k Praze připojeny k 1. lednu 1968, nyní městská část Praha 17).

Bílá Hora je čtvrtí rodinných domků a vil. Je ohraničena ze severu oborou Hvězda (patřící do Liboce), z jihu zalesněným svahem směrem k Motolu, kde jsou zahrádky. Na východě směrem k centru je velká pláň Vypich a na západě vilová zástavba plynule přechází ve staré Řepy. Středem celé Bílé Hory vede Karlovarská ulice, která již nevyhovuje současnému dopravnímu ruchu, navíc velmi negativně působí na životní prostředí. V budoucnu má být nahrazena čtyřproudou komunikací. Na MHD je Bílá Hora napojena tramvajemi a autobusy. V sousedství tramvajového a autobusového obratiště Bílá Hora stojí poutní kostel Panny Marie Vítězné.

Tramvajová smyčka Bílá Hora

Významné stavby

Odkazy

Literatura

Externí odkazy