Austenitizace
V širokém světě Austenitizace existuje velká rozmanitost přístupů, názorů a pohledů. Složitost tohoto tématu/jednotlivce/události vyvolala postupem času nekonečné diskuse a debaty, které se staly ústředním prvkem v různých oblastech poznání. Od svého vlivu na společnost až po vliv na populární kulturu, Austenitizace upoutal pozornost vědců, odborníků i fanoušků. V tomto článku prozkoumáme některé z nejrelevantnějších a nejzajímavějších aspektů Austenitizace a analyzujeme jeho důležitost a důsledky v různých kontextech.
Austenitizace je ohřev oceli nad kritickou, tzv. austenitizační teplotu a následná přeměna výchozí ferito-cementitické struktury na austenitickou.
Původ názvu
Austenitizace a austenit získali název po britském metalurgovi siru Roberts-Austenovi (1843–1902).
Popis jevu
Při austenitizaci se mění krystaly z feritu α na krystaly austenitu.[1] Při neúplné austenitizaci mohou zůstat nerozpuštěny karbidy (mívají vyšší teplotu tavení) v krystalové mřížce.[2] U některých slitin na bázi železa a oceli se mohou karbidy objevit během austenitizace. Pak se hovoří o tzv. dvoufázové austenitizaci.[3]
U ocelí představuje austenitizace úvodní etapu pro všechny druhy tepelného zpracování s rekrystalizací. Dochází k přeměně původní ferit-cementitické (perlitické) struktury (za pokojové teploty ⇒ ferit + perlit, perlit, perlit + cementit) na austenit.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Austenitizácia na slovenské Wikipedii.
- ↑ Nichols R. Quenching and tempering of welded carbon steel tubulars . 2001. Dostupné online.
- ↑ Lambers HG, Tschumak S, Maier HJ, Canadinc D. Role of Austenitization and Pre-Deformation on the Kinetics of the Isothermal Bainitic Transformation. Metal Mater Trans A.. 2009, s. 1355. doi:10.1007/s11661-009-9827-z.
- ↑ Austenitization . Dostupné online.
