V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Augustín Michalička. Od svého dopadu na současnou společnost až po svůj význam v historii, Augustín Michalička v průběhu let upoutal pozornost mnoha lidí. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty Augustín Michalička, odhalíme jeho tajemství a objevíme jeho skutečný význam. S kritickým a objektivním pohledem se ponoříme do mnoha dimenzí Augustín Michalička a budeme se snažit porozumět jeho důležitosti a vlivu v různých sférách života. Připravte se tedy na vzrušující cestu, když se ponoříme hlouběji do tématu Augustín Michalička a objevíme vše, co může nabídnout.
Augustín Michalička | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1954 – 1960 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSS (KSČ) |
Narození | 31. srpna 1914 Prešpurk ![]() |
Úmrtí | 8. ledna 1998 (ve věku 83 let) Bratislava ![]() |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Augustín Michalička, též Augustin Michalička (31. srpna 1914 Prešpurk – 8. ledna 1998 Bratislava[1][2]), byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR.
Po druhé světové válce se angažoval politicky a zastával vedoucí pozice v slovenské i československé komunistické straně. V letech 1953-1966 se uvádí jako člen Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, přičemž v období let 1953-1957 jako tajemník ÚV KSS a člen sekretariátu KSS, v roce 1953 jako člen předsednictva KSS a v letech 1962 a 1966 jako člen Ústřední kontrolní a revizní komise ÚV KSS.[3] Na celostátní konferenci KSČ byl v prosinci 1952 zvolen kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[4] K roku 1954 se profesně uvádí jako tajemník ÚV KSS.[5]
Ve volbách roku 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za KSS ve volebním obvodu Čadca. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období, tedy do voleb v roce 1960.[6]
V dubnu 1954 byl na zasedání ÚV KSS zvolen do komise, která měla připravit zprávu pro tisk v rámci procesu s buržoazními nacionalisty.[7]