Arvīds Jurgens

V dnešním světě se Arvīds Jurgens stal relevantním a nepostradatelným tématem současné společnosti. Její vliv pokrývá různé oblasti, od politiky a ekonomiky až po kulturu a technologie. Každý den je Arvīds Jurgens předmětem diskusí, analýz a úvah odborníků v oboru i běžných občanů, kteří se snaží pochopit jeho dopad na jejich životy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Arvīds Jurgens, od jeho počátků až po jeho současné dopady, s cílem osvětlit tento fenomén a jeho význam dnes.

Arvīds Jurgens
Osobní informace
Datum narození27. května 1905
Místo narozeníRiga
Datum úmrtí17. prosince 1955 (ve věku 50 let)
Místo úmrtíMontréal
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karlis Arvīds Jurgens (27. května 1905 Riga – 17. prosince 1955 Montréal) byl lotyšský sportovec, který reprezentoval svoji vlast ve fotbalu, basketbalu, ledním hokeji a bandy.

Ve fotbale byl brankářem. Chytal za RFK Riga, s nimž vyhrál nejvyšší lotyšskou soutěž v letech 1924, 1925 a 1926. V sezóně 1928/29 působil v rakouském FK Austria Vídeň (byl prvním lotyšským fotbalistou, který získal zahraniční angažmá). Po návratu do vlasti hrál za kluby Riga Vanderer a ASK Riga, s nímž získal v roce 1932 další titul. Za lotyšskou reprezentaci odehrál 38 mezistátních zápasů, zúčastnil se olympiády 1924, kde Lotyši vypadli ve druhém kole s domácí Francií. V roce 1928 vyhrál s lotyšskou reprezentací Baltský pohár.[1]

Při pobytu v Rakousku se seznámil s ledním hokejem a stal se jeho průkopníkem v Lotyšsku. V hokeji hrál na pozici útočníka. Získal s ASK Riga v letech 1933 až 1937 pět mistrovských titulů. S lotyšskou hokejovou reprezentací se zúčastnil mistrovství Evropy v ledním hokeji 1932, mistrovství světa v ledním hokeji 1933, mistrovství světa v ledním hokeji 1935 a Zimních olympijských her 1936.[2]

V roce 1925 se stal basketbalovým mistrem Lotyšska s týmem RFK. V bandy získal domácí titul v letech 1924, 1927 a 1931.

Po ukončení kariéry se stal rozhodčím a funkcionářem, jako první Lotyš řídil utkání světového hokejového šampionátu. Na konci druhé světové války odešel do exilu, žil v Německu a Kanadě. Byl předsedou lotyšského sportovního klubu v Montréalu.[3]

Reference

  1. ↑ Latvijas futbola vēsture Dostupné online
  2. ↑ Nacionālā enciklopēdija Dostupné online
  3. ↑ Olimpiade Dostupné online

Externí odkazy